Často ano. I několik centimetrů navíc může výrazně zlepšit tepelněizolační vlastnosti konstrukce a snížit spotřebu energie na vytápění. Rozdíl v ceně jednotlivých tloušťek izolantu nebývá v rámci celé realizace zásadní. 

U novostavby se tloušťka izolace řeší už v projektu. Orientačně lze počítat s 18 až 20 cm u fasády, 16 až 20 cm u podlahy a 35 až 45 cm u šikmé střechy. 

U nevytápěné půdy se izolace vkládá do podlahy, tedy ze strany nevytápěného prostoru. Tím se oddělí obytné místnosti od studeného podkroví. Tloušťka závisí na skladbě konstrukce a také na tom, jestli má být půda pochozí, nebo nepochozí.  

U pochozí půdy je navíc potřeba navrhnout roznášecí vrstvu, aby se izolace nesešlapala a neztrácela svoje vlastnosti. 

Ve většině případů ne jako cílové řešení současného zateplení. U fasády nebo střechy je 10 centimetrů izolace příliš málo z hlediska úspor, komfortu i dlouhodobé funkčnosti skladby. 

U běžného rodinného domu je optimální tloušťka fasádní izolace 18 až 20 cm. Přesná hodnota závisí na typu zdiva, použitém izolantu, detailech domu a požadovaném energetickém standardu. 

Vrstva pod sádrokartonem se navrhuje jako součást celé střešní skladby. Důležitá je kombinace izolace mezi krokvemi, doplňkové vrstvy pod krokvemi, parobrzdy a vnitřního obkladu. 

Samotná izolace mezi krokvemi většinou nestačí. Krokve tvoří tepelné mosty, proto se obvykle doplňuje další vrstva pod krokvemi. Celková tloušťka izolace u obytného podkroví se běžně pohybuje kolem 35 až 45 cm. 

Záleží na tom, jestli bude podkroví obytné. U vytápěného obytného podkroví se orientačně doporučuje 35 až 45 cm izolace, nejčastěji ve skladbě mezi a pod krokvemi, případně nad krokvemi.

Pokud má ale půda zůstat nevytápěná, obvykle není potřeba zateplovat celou střechu. V takovém případě se izolace pokládá na podlahu půdy, tedy ze strany nevytápěného prostoru. Tím se oddělí obytné místnosti od studené půdy a zbytečně nevytápíte prostor, který nepoužíváte. 

Záleží na tom, které konstrukce zateplujete. Pro běžný rodinný dům můžete orientačně počítat s 18 až 20 cm izolace na fasádě, 35 až 45 cm ve střeše, 16 až 20 cm v podlaze u země a zhruba 12 cm u stropu nad nevytápěným suterénem nebo garáží.  

Přesná tloušťka se ale vždy určuje podle konkrétní skladby domu, typu izolantu a požadovaného energetického standardu. 

Záleží na tom, co od izolace očekáváte. Minerální vata Isover je nehořlavá (třída A1), výborně tlumí hluk a dobře odvádí vodní páry z konstrukce. Polystyren (EPS, XPS) je levnější, pevnější a snáz se instaluje. Vatu využijete pro zateplení fasády, střechy, tepelnou a akustickou izolaci příček. Polystyren se také používá na fasády, dále do podlah, na ploché střechy a k zateplení soklu.

Dřevostavby potřebují lehkou a difuzně otevřenou izolaci, která umožní prostup vodní páry a zároveň zlepší požární odolnost. Ideální je minerální vata Isover Woodsil nebo Isover UNI, doplněná o chytrou parobrzdu Isover Vario^®. Tato kombinace zajistí zdravé klima v interiéru a dlouhou životnost konstrukce.

Foukaná minerální izolace se vyplatí v místech, kam je složité dostat klasické desky nebo role – třeba na půdách nebo v dutých stropních konstrukcích. Materiál se jednoduše nafouká speciálním strojem a dokonale vyplní i malé mezery, takže nevznikají tepelné mosty. Díky rychlé aplikaci se celý prostor zateplí během několika hodin.

Ano, v praxi se to často dělá. Například minerální vata se používá pro akustiku a požární odolnost, zatímco EPS nebo XPS řeší odolnost vůči vlhkosti ve spodních částech stavby. V naší nabídce najdete také najdete sendvičově uspořádanou tepelně a zvukově izolační desku Isover Twinner. Jádro má z grafitového polystyrenu Isover EPS GreyWall a krycí část z minerální vaty Isover TF Profi.

Stropní (případně střešní) konstrukce zateplíte nejlépe pomocí minerální vaty. Pro vodorovné konstrukce, kde se současně řeší také akustika, je vhodná minerální vata Isover AKU, Isover Domo Plus, Isover TOP V a další. Alternativně můžete použít foukanou izolaci InsulSafe^®. Ve sklepě či technické místnosti instalujte Isover Stropmax 31, který se mechanicky kotví přímo na betonový strop bez lepení. 

Minerální vlna je zastřešující pojem, označuje tedy skelnou vatu i čedičovou (někdy také „kamennou“) vlnu. Obě mají podobné parametry, pokud jde o tepelnou a akustickou izolaci. Skelná vata (Isover Multimax 30, Domo Plus) je však lehčí, pružnější a snadněji se zpracovává. Uplatňuje se hlavně v interiéru, při zateplení a akustické izolaci příček nebo střechy. Čedičová vata (Isover UNI, AKU) má vyšší hustotu, pevnost a odolnost vůči vysokým teplotám. Kromě vnitřní izolace se používá i na fasádu. 

Podlahy vyžadují materiál s vyšší pevností v tlaku, aby zvládal zatížení. Používají se zejména desky a trámky EPS, elastifkovaný polystyren nebo tužší minerální vata (např. Isover T-P) a také jejich kombinace. Nezapomeňte, že u podlahy v patře je potřeba vyřešit i odhlučnění – to vám nejlépe zajistí minerální izolace či elastifikovaný polystyren.

EPS (expandovaný polystyren) je běžně používaný pro fasády a podlahy – je lehký, dobře izoluje a je cenově výhodný. XPS (extrudovaný polystyren) má vyšší hustotu i pevnost v tlaku (až 500 kPa) a minimální nasákavost, proto se používá do spodní stavby v kontaktu se zeminou.

Běžná minerální vata je sice z výroby hydrofobizovaná, ale do trvale vlhkého prostředí se nehodí. Po nasáknutí totiž ztrácí své izolační schopnosti. Pokud se izolace nachází v kontaktu s vodou nebo zeminou, je nutné zvolit XPS (extrudovaný polystyren) nebo speciální perimetrický EPS s nízkou nasákavostí.

Extrudovaný polystyren (XPS) se používá hlavně na sokly, suterény a další části stavby, které jsou vystaveny tlaku zeminy a vlhkosti. Snese velké zatížení i působení mrazu.

Vždy záleží na tom, jakou konstrukci zateplujete a co od materiálu čekáte. U střechy vás bude zajímat hlavně tepelná izolace a paropropustnost, u podlah zase pevnost a útlum kročejového hluku. Fasáda vyžaduje kromě tepelné izolace také nehořlavost a u dřevostaveb hraje roli paropropustnost a nízká hmotnost.

Jednoznačně minerální vata, která díky vláknité struktuře výborně pohlcuje zvuk. Produkty Isover AKU nebo UNI jsou navrženy právě pro odhlučnění příček, stropů a podhledů. Naopak polystyren a PIR desky mají akustické vlastnosti výrazně slabší.

Ve střechách (i na půdách) a dřevostavbách ano – zabraňuje kondenzaci vlhkosti v izolaci. Vyzkoušet můžete chytré parobrzdy Isover Vario^®, které umí reagovat na okolní podmínky a podle nich regulují prostup vlhkosti. Díky tomu chrání zateplení i stavební konstrukci před poškozením.

Nejčastěji se používá minerální vata (např. Isover UNI nebo Fassil), která je nehořlavá a dobře vyplní prostor mezi krokvemi. Hodí se sem také foukaná izolace InsulSafe^®.

Nejvyšší požární bezpečnost nabízí minerální vaty – skelná i čedičová. Mají reakci na oheň A1, takže jsou plně nehořlavé a nepřispívají k šíření požáru. 

Ano, pokud je konstrukce v dobrém technickém stavu. Zateplení může výrazně snížit tepelné ztráty, zlepšit využitelnost podkroví a omezit letní přehřívání. U starších střech je ale vždy důležité nejdřív posoudit stav krovu i krytiny.

Kvalitní minerální izolace má při správném návrhu a provedení dlouhou životnost. Klíčové je, aby zůstala suchá, nebyla přetěžovaná a tvořila součást správně navržené skladby.

Nejčastější chyby vznikají u parobrzdy nebo parozábrany – ve spojích fólií, prostupech, napojení na stěny a střešní okna. Důležité je také dodržet předepsanou tloušťku izolace a správné pořadí vrstev.

Některé kroky zvládne zkušený stavebník i svépomocí. Pamatujte ale, že u šikmé střechy rozhodují detaily. Chyby v parobrzdě, napojení fólií nebo tloušťce izolace se často projeví až později. Proto se vyplatí postup konzultovat s odborníkem.

Tloušťka izolace šikmé střechy se obvykle pohybuje kolem 20 cm a více. Přesná tloušťka závisí na skladbě střechy, použitém izolačním materiálu a požadované energetické náročnosti domu.

Parozábrana nebo parobrzda se obvykle umisťuje z vnitřní, teplejší strany konstrukce – tedy směrem k interiéru. Přesné umístění ale záleží na konkrétní skladbě střechy a musí odpovídat projektu.