Projekt kotvení - kontaktní zateplovací systémy
Všechny fasádní systémy by měly odolávat sání větru, aby ani při padesátileté vichřici nelétaly kousky tepelného izolantu vzduchem. Zároveň je nutné vyvarovat se zbytečnému prošpikování izolace kotvami, které výrazně snižují tepelnou účinnost izolace. Je proto nutné počet a druh kotvících prvků (hmoždinek) optimalizovat na konkrétní situaci.
Každý dům by se měl řešit individuálně s ohledem na tyto faktory:
Umístění objektu do větrové oblasti ČR.
Umístění objektu v prostředí (volné prostranství, hustá zástavba, ...).
Výška budovy.
Pevnost zateplované stěny.
Odolnost izolantu proti protažení hmoždinkou.
Druh a kvalita hmoždinek.
Čím vyšší budova, tím větší zatížení větrem na ni bude působit. To samé platí o umístění budovy
v terénu. Budovy v hustě zastavěné oblasti nejsou namáhány větrem tak, jako domy na kraji města, u pole, jezera apod. Často opomíjenou veličinou je odolnost proti protažení, což je schopnost izolantu podržet hlavičku hmoždinky. Odolnost proti protažení je rozdílná pro různé typy izolací jejich pevnosti v tlaku CS(10). Čím větší hodnota CS(10), tím je odolnost proti protažení větší. Nejpoužívanější minerální izolace mají hodnoty pevnosti v tlaku CS(10) 30 kPa.
Návrh počtu hmoždinek v kontaktních zateplovacích systémech řeší přehledně česká norma ČSN 73 2902 (aktualizovaná v roce 2019). Zohledňuje statický stav zateplované stěny, schopnosti izolantu udržet hmoždinku i základní druhy hmoždinek. Hlavní myšlenkou je navrhnout Odolnost mechanického upevnění (Rd) tak, aby bylo silnější než je Návrhová hodnota účinků zatížení větrem (Sd). Na základě této normy je možné provést ověřený výpočet kotvení ve výpočtovém programu ETICalc (ke stažení na www.isover.cz).
Mechanické upevnění se počítá vždy z pozice vytržení hmoždinek ze stěny a dále také z pozice protažení hmoždinky izolantem. Návrhově bereme menší hodnotu.
Kontaktní zateplovací systémy (ETICS)
Předem je třeba říct, že rozhodující slovo v umístění hmoždinek na izolantu má systémový dodavatel, který prošel sérií zkoušek, právě na jeho řešení. Zde uvedená schémata jsou pouze orientačním vodítkem pro materiály Isover. V různých certifikovaných systémech mohou být modifikovány.
Počet hmoždinek stanoví projektant nebo speciální technik na základě výpočtu
(např. ETICalc) a případně výtažných zkoušek na stavbě.
Kotvení desek Isover TF Profi
Jedná se o desky s rozměrem 600 x 1 000 mm. Možnost ukotvení je standardně na hrany
a rohy a uprostřed.
Při kotvení do pole je nutné hmoždinku umístit v lepeném místě!
V souladu s příslušnou ETA (Evropské technické schválení) hmoždinky a s technologickým předpis výrobce ETICS lze u vybraných hmoždinek použít zápustnou montáž. Doporučená velikost hmoždinky je 60 mm, v některých systémech 90 mm. Existují i hmoždinky
s prostorovým talířkem, které redukují počet hmoždinek na m2 díky většímu talířku
na povrchu, ale střední část hmoždinky je zápustná, ukrytá za fasádní zátkou, takže je eliminovaný tepelný most a riziko prokreslení na povrchu.
Kotvení desek Isover NF 333
Jedná se o výrobky s kolmou orientací vláken. Desky mají rozměr 333 x 1 000 mm a kotví se vždy s roznášecím talířkem o rozměru 140 mm. Teoreticky je možné kotvení i na hrany, ale obvyklejší je kotvení do pole desky. I zde je možné v případě Isover NF 333 použít prostorovou hmoždinku s možností zapuštění.
Kotvení expandovaných polystyrenů
Až na výjimky se jedná o desky s rozměrem 500 x 1 000 mm. Oproti minerálním vlnám mají výrazně větší pevnost v tahu, tlaku, a také odolnost proti protažení hmoždinky izolantem. Není, proto nutné je kotvit do pole desky, používá se standardní kotvení na hrany a rohové T-spoje. Velikost roznášejícího talířku hmoždinky je základních 60 mm.
Kotvení přes výztužnou síťovinu
U měkčích minerálních vln se můžeme používání větších roznášecích talířků vyhnout kotvením přes perlinku. I hmoždinky s malým talířkem se nebortí do izolantu, nicméně je zde riziko prokreslování kotev na fasádě a zvýraznění tepelných mostů vlivem kotvení.
