Teplota zeminy se pod podlahou na terénu pohybuje mezi 4 a 8 °C, v závislosti na hloubce a druhu zeminy. Aby bylo předejito tepelným ztrátám, je nutno tyto konstrukce plošně izolovat. Standardní zatížení podlahy na terénu odpovída zatížení u rodinných domů a při této izolaci se nejčastěji používají běžné expandované polystyreny. V případě izolování pod základovou deskou je nutné použít expandované polystyreny perimetrické, které mají sníženou nasákavost.

Tam, kde zatížení přesáhne míru 500 kg/m2, již nelze navrhovat klasické plovoucí podlahy, ale musí se použít únosnější konstrukce z vysokozátěžových expandovaných polystyrenů nebo XPS. Extrudované polystyreny pevnostně začínají tam, kde expandované polystyreny končí. U vysokozátěžových budov záleží na velikosti zatížení, které bude třeba roznášet. Mocnosti a vyztužení roznášecích vrstev budou daleko větší než u klasické plovoucí podlahy. 

Provětrávaná či větraná konstrukce se skládá z vrchního pláště, který odolává povětrnostním vlivům, za ním je větraná vzduchová mezera a pak až následuje tepelná izolace a další skladba konstrukce. Nejčastěji je využívaná při zateplení stěn dřevostavby, reprezentativních administrativních budov a hal. Větraná fasáda má několik výhod, díky větrané mezeře je trvale zajištěn odvod vlhkosti z povrchu izolace, proto jsou tyto fasády vhodné i pro rekonstruované domy s vyšší vlhkostí, montážní práce nejsou závislé na venkovní teplotě a minerální vlny, které se používají, mají vyšší tepelnou i akustickou účinnost než vlny do kontaktních systémů.