Tepelná izolace soklu
Energeticky úsporné domy jsou v současné době předmětem častých diskuzí a to zejména ve spojitosti se snížením nákladů na vytápění.
U nízkoenergetických a pasivních domů narůstá na významu eliminace tepelných mostů a řešení jednotlivých detailů, jedním z nich je i způsob zateplení soklové části.
Autor: Ing. Pavel Rydlo, Manažer technické podpory
Vystudoval ČVUT v Praze, je autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby.
Od roku 1996 se aktivně zabývá vývojem
a aplikacemi tepelných izolací pro stavebnictví.
Navrhování soklu staveb prochází poměrně zásadním vývojem. Změny se týkají jak používaných materiálů, tak navrhovaných technických řešení. Tento příspěvek si neklade za cíl obhajovat jednotlivá řešení za pomoci nejnovějších „programů či analýz", ale podívat se na detail soklu pokud možno co nejjednodušeji pomocí každodenních obrázků ze staveb a souvisejících letitých zkušeností.
Budeme se snažit najít odpověď na důležitou otázku investora, zda-li v jeho konkrétním případě je dostačující tepelně izolační obálku dimenzovat na úroveň nízkoenergetických domů se spotřebou max. do 50 kWh/(m2.a), či je vzhledem k předpokládanému nárůstu ceny energií vhodnější ekonomickou variantou optimální izolační obálku navrhnout na úroveň tzv. pasivního domu se spotřebou max. do 15 kWh/(m2.a).
dostatečnou pevnost
odolnost proti působení vody (vzlínající i odstřikující)
odolnost proti působení mrazu
odolnost proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí
možnost mechanického čištění
dostatečnou tepelně izolační schopnost celého detailu
ekonomické řešení s optimálním poměrem cena/výkon
Požadavky na sokly jsou oprávněné a logické, jejich splnění však již tak jednoduché není.
V posledních dvaceti letech je nově u soklu vyžadována také dostatečná úroveň tepelné izolace, která má v detailu řadu funkcí. Používá se standardně jak u jednovrstvých zděných stěn, tak u zateplených sendvičových konstrukcí.
Jednotlivé detaily zatepleného soklu procházejí poměrně zásadním vývojem. Jako příklad můžeme uvést detail soklu u zateplovacích systémů ETICS, kde jsme ještě donedávna mohli poměrně nepochopitelně nacházet hliníkové zakládací lišty. Tento prvek byl z nových detailů konečně odstraněn, protože způsoboval řadu problémů.
Typické problémy hliníkových zakládacích (soklových) lišt u zateplovacích systémů ETICS:
- hliník je skoro nejlepší tepelný vodič tj. lišta je v zateplovacím systému velmi výrazným tepelným mostem
- hliník má vysokou tepelnou roztažnost tj. často dochází k trhlinám v zateplovacím systému
u napojení na hliníkovou soklovou lištu - hliník nemá vysokou požární odolnost, tj. je slabým místem z hlediska požární bezpečnosti
- hliník je cenově náročný materiál
Tepelně izolační materiály pro sokl a spodní stavbu
Současná nabídka izolantů Isover pro sokl a spodní stavbu obsahuje standardní materiály používané po celé Evropě tj. jak perimetrické izolace - Isover EPS Sokl 3000 - tak desky extrudovaného polystyrenu XPS. Všechny tyto izolanty se vyznačují mrazuvzdorností a velmi nízkou nasákavostí.
Hlavní výhodou XPS desek je jejich vysoká pevnost v tlaku, která určuje možnost jejich použití i ve větších hloubkách.
Isover EPS Sokl 3000 pro ekonomické řešení standardních soklů
Kromě nízké nasákavosti, mrazuvzdornosti, atd... je třeba se zabývat také otázkou ekonomiky řešení, tj. optimalizovat poměr cena/výkon.
Izolační deska vychází z osvědčené koncepce desky Isover EPS Sokl, tj. formátu 1 000 x 500 mm s povrchovou vaflovou strukturou pro vysokou přídržnost lepidel a tmelů. Tato deska je určena pro maximální hloubku pod terénem 3 m, což vyhovuje podstatné většině aplikací.
Izolační desky Isover EPS Sokl 3000 se vyrábějí v tloušťkách 20-200 mm, což umožňuje splnění požadavků i pro energeticky úsporné stavby tj. nízkoenergetické a pasivní domy.