Akustická izolace
Tepelná izolace
Vizuální komfort
5 min

PROČ JE DOBRÉ OZELENIT STŘECHU

Vegetační střechy vrací zeleň do měst a kompenzují zábor půdy velkoplošnou výstavbou. Mají pozitivní psychologické účinky, snižují napětí a stres a poskytují prostor pro relaxaci, pokud jsou architektonicky funkčně zapojeny do provozu budovy. Atraktivita takových objektů je zřejmá např. u bytových projektů, kde je zelená střecha součástí terasy domu a kde je tímto vytvořen společný prostor pro relaxaci obyvatel.

Sociální aspekt

Střešní terasa s pohledovou zelení může být doplněna i o skutečnou funkční zahradu, kde si nájemníci bytového domu můžou pěstovat zeleninu. Tento koncept se již osvědčil například ve Vídni. Střecha bytového domu se 40 byty samozřejmě neumožňuje vytvoření záhonu pro každou rodinu, pointou je totiž každoroční „losování“ o určitý záhon, o který se skupina 3 rodin bude jednu sezónu starat. Výpěstky si následně rozdělí. Smysl této aktivity není vylepšit si finanční situaci pěstováním vlastní bio-zeleniny, ale poznat lidi, kteří žijí ve společném domě.

Redukce tepelného ostrova

Městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty než nezastavěné okolní prostředí. Budovy, betonové a asfaltové povrchy ulic, absorbují přes den obrovské množství tepla ze slunce.

Teplota v centru měst je díky tomuto efektu o 1–3 °C vyšší oproti lesní krajině (ve večerních hodinách to může být až o 10 °C). Městské tepelné ostrovy mají nejenom negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí, zvyšují také náklady na chlazení budov a takto výrazné zvýšení teploty následně ovlivňuje i množství srážek ve městě a jeho okolí.
 

isover-proc-je-dobre-ozelenit-strechu-teplota

Přehřívání vede navíc ke stoupání teplého vzduchu, který s sebou ze země zvedá prach a další nečistoty, které pak následně dýchá- me. Poletující prach je příčinou až 15% poklesu slunečního svitu. Vyšší teplota vzduchu spolu s polutanty také urychluje tvorbu smogu.

Městská zeleň v parcích, zelených střechách a stěnách výrazně redukuje efekt tepelného ostrova.

Základním mechanizmem je odpařování vody z vegetace (evapotranspirace) a vodních ploch, což snižuje teplotu okolního prostředí.

Odpaření jednoho litru vody představuje ekvivalent cca 0,7 kWh energie potřebné pro provoz chladícího zařízení, tedy 1 mm srážek zadržených na 100 m² vegetační střechy odpovídá úspoře 70 kWh energie potřebné na chlazení budovy v letních vedrech.

Lokální zlepšení životního prostředí

Oproti lesnímu ekosystému je ve městech 10× vyšší koncentrace SO2, 20× vyšší koncentrace CO2 a 30× vyšší koncentrace CO a prachu. Zeleň na střechách pomáhá výrazně redukovat znečištění vzduchu městského prostředí. Fotosyntézou rostliny geniálně spotřebovávají kysličník uhličitý a zpět vrací čistý kyslík. Jeho množství je závislé na druhu a velikosti vegetace, která je na střechu vysazena. Rozhodující je její listová plocha. Čím hustší vegetace, tím větší produkce kyslíku.

25 m2 listové plochy zeleně vyprodukuje za den tolik kyslíku, kolik ho člověk za stejný čas spotřebuje. (zdroj: Prof. Dr.-Ing. Gernot Minke, kniha Zelené střechy)

 

Hustota olistění také určuje schopnost zachytávat prach a škodliviny z ovzduší. Střešní vegetace zpomaluje pohyb vzduchu a prach spolu s polutanty ulpívá na jejím povrchu, odkud se při dešti dostává zpět do vegetační vrstvy. Zeleň kromě okysličování vzduchu zvyšuje i jeho vlhkost, čímž pozitivně ovlivňují jeho kvalitu.

isover-proc-je-dobre-ozelenit-strechu

Zlepšení mikroklimatu uvnitř budovy

Vegetační střechy kromě toho, že okysličují a čistí vzduch, také snižují tepelné výkyvy obytných prostor těsně pod střechou.

Týká se to zimních i letních měsíců. Příspěvek vegetační vrstvy do tepelné bilance střechy se pohybuje v řádu několika cm, v porovnání s běžnými izolacemi (podle množství substrátu a jeho vlhkosti). 

Hydrofilní minerální vlna si zachovává dobré izolační vlastnosti i po nasycení vodou. Její příspěvek do tepelné bilance střechy je přibližně 5x vyšší, proto je výhodné ji do vegetační střechy přidávat a zohledňovat také v tepelně-technickém výpočtu.

Lepší hospodaření s vodou

Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95–100 %

Zelená střecha dokáže toto množství redukovat průměrně na 50 %, ale existují i typy zelených střech, které odtok redukují na pouhých 5 %. Pro tyto retenční střechy je možné použít i hydroakumulační desky ISOVER.

Hospodaření s dešťovou vodou je v současné době „velké téma“. Zbytečně odtékající voda totiž velmi zatěžuje systém městské kanalizace. Nejenom že je nutné tuto vodu staženou do podzemních stok odvádět, musí se dále čistit a toto vše je úplně zbytečné. Dešťovou vodu je přitom možné v budově využít například na splachování toalet, údržbu a úklid, nebo na zalévání. S odváděním dešťové vody do kanalizace je navíc u budov, které nejsou určené k trvalému bydlení spojen poplatek za stočné. Podrobnosti k výpočtu viz kapitola Projekt.

Čím dál více měst budovy se zelenými střechami podporuje (Paříž), nebo přímo požaduje (Linec). 

Pražské stavební předpisy z roku 2016 v paragrafu 38 vysloveně uvádí, že „Minimální retence (celkový objem retenování, opatření, jako jsou průlehy v zeleni, otevřené příkopy, vegetační střechy, nádrže, retenční potrubí nebo trubní retence aj.) pro regulované odvádění srážkových vod musí být taková, aby nedocházelo k většímu odtoku než 10 l∙s-1 z hektaru plochy pozemku při třicetiminutovém dešti desetiletého maxima, nestanoví-li správce toku jinak.“ V projektové části tohoto katalogu je popsán výpočet skladeb s hydrofilní vlnou ISOVER právě na tento požadavek.

isover-proc-je-dobre-ozelenit-strechu-graf

Celková akumulační kapacita střechy byla naměřena 57 %. (zdroj: Prof. Dr.-Ing. W. Dickhaut, konference IGRA 2015, přednáš- ka Stormwater Management)

Zvýšená schopnost tlumit hluk

Vegetační souvrství střechy dokáže pohlcovat zvuk, který by se šířil z venkovního prostředí do interiéru. U výrobních hal je zase opačný problém, je třeba omezit hluk, který se šíří ven a rušil by okolní zástavbu.

Vegetační střechy založené na lehké střešní konstrukci, například na trapézovém plechu nebo na dřevěných vaznících, je téměř nemožné zatížit silnou vrstvou substrátu. Pro tyto případy jsou nejvhodnější skladby vegetační střechy s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, její funkce je současně i akustická

Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB – to je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí.