- Odborné články
- Aplikace izolací
- Zateplení podlahy
 |
Autor: Ing. Pavel Rydlo, Manažer technické podpory
|
PODLAHA NA TERÉNU - TJ. VELKÁ TLOUŠŤKA IZOLACE
Dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace. Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy, přes 150-200 mm pro nízkoenergetické až po 200-300 mm pro pasivní domy. Pochopitelně v případě podlahového vytápění je třeba vzhledem k podstatnému zvýšení teplotního spádu tloušťky tepelných izolací přiměřeně zvýšit.
TEPELNÁ IZOLACE PODLAHY 200 MM A MALÉ DOTVAROVÁNÍ - PŘI DODRŽENÍ ZÁSAD ŽÁDNÝ PROBLÉM
Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků (izolace na terénu apod.) se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnové polystyren. Tyto materiály mají při plnoplošném působení zatížení pro běžné případy dostatečnou únosnost tj. při běžném zatížení malé stlačení i při velkých tloušťkách izolace viz. tabulka 2.
STATICKÉ POSOUZENÍ PODLAHY - NUTNOST, NEBO ZBYTEČNÝ LUXUS?
Vlastní návrh podlahy musí zohlednit základní vstupní údaje, kterými jsou velikost a typ zatížení, pevnost podkladní tepelné izolace a tuhost roznášecí desky. Podlahová konstrukce je z hlediska statiky komplikovaná v tom, že tuhá deska „plave" na měkkém podkladě. Tak je logické, že tah a tlak v desce včetně jejich velikosti se nám dle změny působícího zatížení zásadním způsobem mění. Ze statického hlediska se jedná o působení tenké Kirchhoffovy izotropní desky na pružném Winkler-Pasternakově podkladě. To není zcela jednoduchá úloha a naštěstí není třeba tímto způsobem posuzovat běžné podlahy v rodinném domě, ale zejména průmyslové podlahy s velkým zatížení a jiné speciální případy (komplikované tvary, velká bodová zatížení, velké deformace podkladů, ...). Pro běžné podlahy s celkovým zatížením do 7,5 kN/m2 tak na základě provedeného statického rozboru vystačíme při standardním dodržení technologie s betonovou deskou tl. 50-60mm z betonu B20, vyztuženou sítí W4 150/150mm (tl. 50mm), nebo W4 200/200 (tl. 60mm). Bez statického posudku a při technologické kázni našich staveb se totiž musíme vždy pohybovat významně na straně bezpečnosti tj. vyhnout se kombinacím, které jen „možná" budou fungovat.
Pokud narazíte na neočekávaný problém anebo chcete zkonzultovat váš projekt, neváhejte kontaktovat naše odborníky.
KARI SIŤ V ROZNÁŠECÍ DESCE PODLAHY - POVINNOST NEBO PŘEŽITEK?
Častým dotazem nejenom laické veřejnosti bývá, zda-li do roznášecí vrstvy podlahy patří kari síť. Pokud se to pokusíme zjednodušit a věnujeme se podlahám s běžným zatížením tj. v rodinných domech apod., můžeme roznášecí desky těžkých plovoucích podlah rozdělit na desky betonové a anhydritové. V případě betonových desek navrhujeme vzhledem k malé pevnosti betonu v tahu výztuž (nejčastěji kari síť) vždy, výjimečné případy (malé podlahy apod.) bez výztuže je třeba vždy doložit statickým posudkem. Výztuž ukládáme osově do středu desky. Je to efektivní poloha z hlediska umístění, zároveň při smrštění desky nedochází k přírůstkovým momentům. Kromě vlastního umístění výztuže je třeba dodržet symetrický rozptyl vodního součinitele po průřezu a následná péče při zrání betonové desky. U anhydritových podlah se vzhledem k výrazně vyšším pevnostem v tahu výztuž zpravidla nepoužívá, je třeba pouze dodržet požadovanou tloušťku dle předpokládaného maximálního stlačení a další technologické souvislosti.
SEDÁNÍ POHLADY V BĚŽNÉ STAVBĚ (RODINNÉM DOMĚ) - NEJČASTĚJŠÍ PŘIČINY
Při použití dostatečně pevné izolace (pro běžné rodinné domy např. nejpoužívanější Isover EPS 100Z) vzniká největší dotvarování běžné podlahy zejména pokládkou na nerovný podklad. Působící zatížení tak nepřenáší izolační deska plnoplošně, ale pouze bodově (např. z 20-50% plochy). V podlaze tak vznikají dutiny, které se snaží dle působícího zatížení postupně dosednout. Typickým případem je pokládka na asfaltové hydroizolační pásy, kde se na každém běžném metru nachází spoj pásů s navýšením cca 3 mm. Pokud nedojde k vyrovnání této (a dalších) nerovnosti vhodným způsobem, deska EPS je podepřena pouze cca z 20%. Podobně působí případné vzniklé dutiny mezi jednotlivými vrstvami izolačních desek, které vznikají z titulu tolerancí tlouštěk desek, jejich pokládkou na nečistoty na spodní vrstvě apod. Velkým problémem dutin v podlaze je, že nelze spolehlivě a někdy také vůbec odhadnout, jak dlouho si bude podlaha sedat.
Z výše uvedeného vyplývají jednoduché zásady pro pokládku, které jsou uvedeny např. v základním katalogu Isover 2013:
- Desky izolantu je třeba pokládat tak (např. do lepidla, cementového mléka apod.), aby bylo zajištění celoplošné působení tlaku na izolaci
- Je vhodné použít jednu vrstvu tepelné izolace (případné mezery dopěnit), nebo jednotlivé vrstvy opět slepit
Ideálním řešením není ani pokládka EPS na podsyp s větší zrnem. Také velká zrna podsypu se dokáží do tepelné izolace zatlačovat, než se vyrovná napjatost v konstrukci. Z tohoto důvodu se například v systémech Rigidur požaduje mezi podsyp a tepelnou izolaci vždy vložit alespoň tenkou pevnou desku Rigidur. Malé dotvarování plnoplošně působící tepelné izolace je dobře patrné z obrázku 11, kdy skladba Isover EPS 100Z 2x50 mm při plošném zatížení 2000kg/m2 (0,02 MPa) vykazuje deformaci pouze cca 1mm tj. výrazně pod deklarovanou max. stlačitelnost 2%.
KONKRÉTNÍ PODLAHA RODINNÉHO DOMU - CELÁ ŘADA POCHYBENÍ
Vždy je velmi poučné si teoretická doporučení ukázat na příkladu konkrétní stavby. V současnosti je v řešení sedlá podlaha rodinného domku na Ostravsku. Podlaha přízemí má poměrně běžnou skladbu:
- Základová železobetonová deska
- Hydroizolační asfaltové pásy
- Tepelná izolace Isover EPS 100 2x50 mm
- Systémové deska podlahového topení
- Anhydritová roznášecí deska
- Podlahová krytina (dlažba,...)
Podlahová konstrukce je dle vyjádření majitele již několik měsíců stará a stále sedá, současné sednutí se pohybuje až do cca 7 mm. Stav podlahové konstrukce je dobře patrný z fotografií.
V rámci řešení předmětné podlahy rodinného domu byly v laboratoři Isover provedeny zkoušky zatížení tlakem skladby podlahy bez desky podlahového topení a s deskou za účelem ověření deformace při zatížení s napětím 0,02 MPa. Výsledky jsou více než výmluvné tj. plnoplošně podepřené desky Isover EPS 100 tl. 2x50 mm vykázaly při zatížení 2000 kg/m2 deformaci okolo 1 mm (deklarovaná hodnota max. 2% tj. max. 2 mm), zatímco stejná skladba doplněná touto podivnou deskou podlahového topení se spodními výstupky vykázala při shodném zatížení deformaci 6x vyšší! Z toho vyplývá, že předmětná deska PT je pro tento typ skladby podlahy zcela nevhodná. Jiné typy systémových desek PT bez spodních výstupků jsou samozřejmě použitelné.
