Výhodnost kontaktního zateplování spočívá také v tom, že jeho předností lze rychle a účinně využít jak u novostaveb, tak u rekonstrukcí (dodatečného zateplování). Doplněním kvalitní tepelné izolace z minerální vlny či EPS ke stávající stěně tak investor získává mimořádně účinnou konstrukci se souvislou tepelnou izolací.
Kontaktní zateplení se používá zejména u rodinných domů, ale i na ostatních objektech.
VÝHODY KONTAKTNÍHO ZATEPLENÍ
- Tradiční způsob dobře známého zateplení.
- Souvislé zateplení bez tepelných mostů.
- Levnější varianta než větrané systémy.
Kontaktní zateplovací systém je možné provést z vnější i vnitřní strany stěny. Pokud je ale možnost provést zateplení z vnější strany, měli bychom to využít. Zateplení z vnitřní strany je technicky náročnější a vyžaduje důkladnou projektovou přípravu.
VNĚJŠÍ ZATEPLENÍ OBJEKTU
Vnější zateplovací systém je celistvý po celé ploše fasády, čímž dochází k eliminaci tepelných mostů. Chrání celý objekt, před teplotními výkyvy vnějšího prostředí, v zimě nedochází k prochlazení konstrukce a v létě se nepřehřívá. Navíc tento způsob zateplení umožňuje zachovat výhody tepelné akumulace zdiva, což výrazně přispívá k zajištění tepelné pohody v interiéru.
ZATEPLENÍ NA ZATEPLENÍ
Speciální kapitolou jsou potom kontaktní zateplovací systémy, kde se nezatepluje na stěnu, ale na stávající izolaci. V minulosti provedené „tenké“ zateplení o tloušťce cca 5-8 cm není nutné ve většině případů demontovat. Musí se ale vždy udělat odborný průzkum, který zhodnotí stav izolantu a omítek, a také statické možnosti zateplované stěny.Nové zateplení by mělo respektovat všechny současné požadavky z oblasti tepelné, ale hlavně také z oblasti požární ochrany. Více bude toto téma rozebráno v kapitole Realizace.
VNITŘNÍ ZATEPLENÍ OBJEKTU
Tento způsob zateplování se většinou používá tam, kde nelze vnější zateplovací systém provést (především památkově chráněné objekty). Návrh vnitřního zateplení je vždy rizikovou záležitostí a je třeba jej přenechat kvalifikovaným odborníkům, jinak může docházet například k vysoké kondenzaci jak uvnitř stěn, tak i na povrchu navazujících detailů s možností vzniku plísní, nebo dokonce destrukce např. dřevěných stropů.
Dalším neduhem jsou potom tepelné mosty způsobené přerušením izolace vodorovnou konstrukcí. Tepelným mostům se můžeme částečně vyhnout přidáním izolace na strop a do podlahy, jak je vidět na výše uvedeném schématu.
