VŠECHNY NÁVODY
- Jak na zateplení fasády
- Jak na zateplení šikmé střechy
- Jak na akustické izolace podlahy
- Jak na zateplení příčky
- Jak na vegetační střechy
- Jak na zateplení podlahy půdy
- Jak na zateplení dřevostavby
- Jak na zateplení nad krokvemi
- Jak na větranou fasádu
- Jak na zateplení soklu a suterénu
- Jak na lehké požárně odolné ploché střechy
- Jak na izolaci lehké plovoucí podlahy
- Jak na zateplení mezi krokvemi prováděné z vnější strany
- Realizace šikmé střechy - uchycení a další rady
PRAKTICKÉ:
- Katalog výrobků ke stažení
- Mobilní aplikace ISOVER SmartAPP
- Ke stažení z Google Play
- Ke stažení z Apple Store
- Kalkulačka zateplení
- Prospekt - Vegetační střechy ke stažení
KROK 1: Hyrodizolace

KROK 2: Separace

KROK 3: Drenáž


U šikmé vegetační střechy stačí k odvodnění zpravidla netkané textilie vyšších gramáží. Nopové fólie jsou v tomto případě zbytečné, s ohledem na jejich minimální hydroakumulační účinky při aplikaci ve sklonu. Netkanou textilii je třeba k podkladu lepit, aby bylo celé souvrství stabilní a nesjíždělo.
KROK 4: Drenážní zpomalovače


Kromě „měkkých“ zpomalovačů lze použít i zpomalovače z poplastovaných plechů, které jsou pevnější. Tyto zpomalovače se nepokládají na drenážní textilii, ale přivaří se napevno k hydroizolaci. Musí být kratší než minerální vlna, aby přívalový dešť mohl odtékat hydrofilní vlnou přepadem přes zpomalovač. Do tvrdých zpomalovačů je možné navrtat otvory pro doplňkové kotvení minerální vlny.
KROK 5: Minerální vlna


U šikmých vegetačních střech se minerální vlna používá vždy pouze v jedné vrstvě (50 nebo 100 mm), z důvodu snadnějšího kotvení systému. Takováto tloušťka spolu se slabou vrstvou substrátu postačí pro pěstování většiny rostlin určených k ozeleňování šikmých střech. Vegetace nebude zakořeňovat kolmo na střechu, ale svisle dolů, kde je tloušťka vegetačního media výrazně vyšší než 50 nebo 100 mm.
Krok 6: Kotvení


Někdy je možné zakoupit rozchodníkové koberce zapěstované v ekorastru. Z těchto dílců je možné vytvořit kompaktní povrch, který už se v ploše nekotví.
Krok 7: Substrát

KROK 8: Rostliny


U šikmých střech se používají předpěstované rozchodníkové nebo trávníkové koberce. Takovýto způsob ozelenění je velmi rychlý, ale na druhou stranu velmi nákladný. Používá se většinou pouze u šikmých vegetačních střech, nebo u plochých střech, kde je nutné mít střechu zelenou ihned.

Kromě standardních rozchodníkových rohoží je možné na šikmou střechu použít i zapěstované ekorastry. Rostliny z nich volně prokoření do minerální vlny, která jim poskytne dostatek vláhy pro jejich rychlejší růst. Hydrofilní vlna musí být ale doplněna zpomalovači odtoku.
KROK 9: Údržba


Druhý nebo třetí rok po realizaci je doporučeno střechy pravidelně přihnojovat. Toto bude stejné pro střechy s hydrofilní vlnou i bez ní. Používají se výživové granule s postupným uvolňováním 3–12 měsíců, jednou nebo dvakrát do roka (např. Osmocote). Podobná hnojiva se používají i pro hnojení vodních rostlin.

Kromě základních makroživin NPK (dusík, fosfor, draslík) rostliny potřebují také vodu. Extenzivní systémy (např. Úsporná střecha ISOVER) se během roku nezalévají, pouze těsně po realizaci, aby se rostliny „chytly“. Polointenzivní a intenzivní systémy (Střešní louka ISOVER, Střešní zahrada ISOVER) se zalévají při dlouhotrvajícím suchu, některé rostliny se musí zalévat pravidelně. Střechy se většinou nezalévají manuálně, ale je použitý automatický závlahový systém z kapkové závlahy nebo rozstřikovače vody.

Mezi údržbu patří nejenom zalévání a hnojení, které lze vyřešit automatickými systémy. Žádná střecha není bezúdržbová, musí se odstraňovat nálet nežádoucích rostlin, listí, staré odumřelé rostliny, nebo naopak zastříhávat rostliny, které rostou bujněji než je potřeba, sekat trávník apod. U intenzivních střech, střešních zahrad, se proto někdy na střechu umísťuje také kompost.
TIP NA ČLÁNEK: Proč je dobré ozelenit střechu