Jak na vegetační střechy
Doporučené produkty
KROK 1: Hyrodizolace
U střechy, která splňuje statické a tepelně-technické požadavky, je možné začít s první vrstvou vegetačního souvrství, kterou tvoří hydroizolace. Musí být odolná proti prorůstání kořenům. Nabídka těchto fólií už je dnes velmi široká. Pokud střecha nemá hydroizolaci odolnou proti prorůstání, musí se použít alespoň dodatečná kořenuodolná fólie. Fólie se svařuje, nebo alespoň lepí v návaznostech.
KROK 2: Separace
Separační fólie se používá k ochraně hydroizolace před poškozením během montáže (např. skladování těžkých komponent na paletách), nebo během životnosti střechy (protlačení nopů některých typů fólií). K tomuto účelu se používá netkaná textilie gramáže 300 g∙m-2. U malých střech na bázi minerální vlny bez nopových fólií je možné tuto vrstvu vynechat.
KROK 3: Drenáž
Hydrofilní minerální vlna má velmi dobrou vodopropustnost. U malých plochých střech se sklonem alespoň 2° se k minerální vlně drenáž zpravidla nepoužívá. Plošnou drenáž je nutné použít u větších střech, kde drenážní kapacita minerální vlny nevyhoví normovému 15 minutovému dešti (toto se ověří výpočtem). Dále je doporučeno použít drenáž u střech s téměř nulovým sklonem, jako ochranu proti přemokření rostlin. U ploché střechy to může být nopová fólie, nebo vrstva drceného kameniva (ve vrstvě minimálně 50 mm).
U šikmé vegetační střechy stačí k odvodnění zpravidla netkané textilie vyšších gramáží. Nopové fólie jsou v tomto případě zbytečné, s ohledem na jejich minimální hydroakumulační účinky při aplikaci ve sklonu. Netkanou textilii je třeba k podkladu lepit, aby bylo celé souvrství stabilní a nesjíždělo.
U šikmé vegetační střechy stačí k odvodnění zpravidla netkané textilie vyšších gramáží. Nopové fólie jsou v tomto případě zbytečné, s ohledem na jejich minimální hydroakumulační účinky při aplikaci ve sklonu. Netkanou textilii je třeba k podkladu lepit, aby bylo celé souvrství stabilní a nesjíždělo.
KROK 4: Drenážní zpomalovače
U šikmých vegetačních střech se používají drenážní zpomalovače, aby voda neodtékala ze střechy moc rychle. Nejčastěji jsou zhotoveny z pásku hydroizolace (EPDM, PVC,...), který se vkládá mezi jednotlivé desky minerální vlny. Jejich vzdálenost se velmi liší podle sklonu střechy a podle druhu hydrofilní vlny. Obvyklá vzdálenost mezi zpomalovači je 300 mm (tzn. na půl desky).
Kromě „měkkých“ zpomalovačů lze použít i zpomalovače z poplastovaných plechů, které jsou pevnější. Tyto zpomalovače se nepokládají na drenážní textilii, ale přivaří se napevno k hydroizolaci. Musí být kratší než minerální vlna, aby přívalový dešť mohl odtékat hydrofilní vlnou přepadem přes zpomalovač. Do tvrdých zpomalovačů je možné navrtat otvory pro doplňkové kotvení minerální vlny.
Kromě „měkkých“ zpomalovačů lze použít i zpomalovače z poplastovaných plechů, které jsou pevnější. Tyto zpomalovače se nepokládají na drenážní textilii, ale přivaří se napevno k hydroizolaci. Musí být kratší než minerální vlna, aby přívalový dešť mohl odtékat hydrofilní vlnou přepadem přes zpomalovač. Do tvrdých zpomalovačů je možné navrtat otvory pro doplňkové kotvení minerální vlny.
KROK 5: Minerální vlna
Hydrofilní minerální vlna se používá jako částečná náhrada substrátu, protože rostliny do ní můžou bez problému zakořenit. Zároveň slouží jako drenážní a hydroakumulační vrstva. U plochých střech je možné desky z hydrofilní vlny vrstvit na sebe. Tímto je možné vytvářet zajímavé profily, tak zajímavé profily, které výrazně nepřitěžují nosnou konstrukci, jak by zatěžovaly silnější vrstvy substrátu.
U šikmých vegetačních střech se minerální vlna používá vždy pouze v jedné vrstvě (50 nebo 100 mm), z důvodu snadnějšího kotvení systému. Takováto tloušťka spolu se slabou vrstvou substrátu postačí pro pěstování většiny rostlin určených k ozeleňování šikmých střech. Vegetace nebude zakořeňovat kolmo na střechu, ale svisle dolů, kde je tloušťka vegetačního media výrazně vyšší než 50 nebo 100 mm.
U šikmých vegetačních střech se minerální vlna používá vždy pouze v jedné vrstvě (50 nebo 100 mm), z důvodu snadnějšího kotvení systému. Takováto tloušťka spolu se slabou vrstvou substrátu postačí pro pěstování většiny rostlin určených k ozeleňování šikmých střech. Vegetace nebude zakořeňovat kolmo na střechu, ale svisle dolů, kde je tloušťka vegetačního media výrazně vyšší než 50 nebo 100 mm.
Krok 6: Kotvení
Úsporné střechy ISOVER větších rozměrů, kde je pouze slabá vrstva substrátu, a dále pak šikmé vegetační střechy je nutné kotvit. Používají se speciální sítě nebo gridy, které mají dostatečnou pevnost a nevytlívají. Není možné použít běžné svahové sítě z kokosových vláken. Používají se poplastované skelné vlákna (Vertex G), nebo PES/PVC.
Někdy je možné zakoupit rozchodníkové koberce zapěstované v ekorastru. Z těchto dílců je možné vytvořit kompaktní povrch, který už se v ploše nekotví.
Někdy je možné zakoupit rozchodníkové koberce zapěstované v ekorastru. Z těchto dílců je možné vytvořit kompaktní povrch, který už se v ploše nekotví.
Krok 7: Substrát
Desky z hydrofilní vlny se v systémech vegetačních střech doplňují substrátem, ideálně extenzivním. Rostliny, které se do střech používají, jsou většinou suchomilné a velká nasákavost minerální vlny by pro ně mohla být nebezpečná. Extenzivní substrát má vyšší obsah volného vzduchu, který se nevyplní vodou ani při „plné“ saturaci. Výrobky z hydrofilní vlny ISOVER mají obsah otevřených pórů v rozmezí 5–14 %. Použitý substrát by tedy měl mít množství volného vzduchu kolem 20 %, rozhodně tedy není možné použít zeminu ze zahrady. Substrát se u větších střech „fouká“ z cisteren. U menších střech se substrát aplikuje z pytlů nebo „bagů“, které se jeřábem zvednou přímo na střechu.
KROK 8: Rostliny
Ploché střechy malých rozměrů je možné osázet ručně jednotlivými rostlinami. Sází se přímo do jamky v minerální vlně, která musí být vykrojena nožem nebo vykrajovadlem ISOVER. Pomocí něho se vykrouží otvory s průmerem 50 mm, které obvykle pro sázené rostliny stačí.
U šikmých střech se používají předpěstované rozchodníkové nebo trávníkové koberce. Takovýto způsob ozelenění je velmi rychlý, ale na druhou stranu velmi nákladný. Používá se většinou pouze u šikmých vegetačních střech, nebo u plochých střech, kde je nutné mít střechu zelenou ihned.
Kromě standardních rozchodníkových rohoží je možné na šikmou střechu použít i zapěstované ekorastry. Rostliny z nich volně prokoření do minerální vlny, která jim poskytne dostatek vláhy pro jejich rychlejší růst. Hydrofilní vlna musí být ale doplněna zpomalovači odtoku.
U šikmých střech se používají předpěstované rozchodníkové nebo trávníkové koberce. Takovýto způsob ozelenění je velmi rychlý, ale na druhou stranu velmi nákladný. Používá se většinou pouze u šikmých vegetačních střech, nebo u plochých střech, kde je nutné mít střechu zelenou ihned.
Kromě standardních rozchodníkových rohoží je možné na šikmou střechu použít i zapěstované ekorastry. Rostliny z nich volně prokoření do minerální vlny, která jim poskytne dostatek vláhy pro jejich rychlejší růst. Hydrofilní vlna musí být ale doplněna zpomalovači odtoku.
KROK 9: Údržba
Desky z hydrofilní minerální vlny neobsahují na rozdíl od substrátu či zeminy organické složky. Jsou tedy bez živin a ty je nutné rostlinám pravidelně doplňovat. Většina substrátů do vegetačních střech je od výrobce nahnojena na první rok života rostlin. Poté se musí hnojit také, jinak rostliny trpí. Primární dávka živin se do minerální vlny aplikuje během osazování rostlin. V praxi se nejvíce osvědčily velké tablety s postupným uvolňováním (např. Silvamix Forte 30), které živiny uvolňují 1–3 roky. Používají se v počtu cca 5 ks/m2 (vždy k rostlině). Samozřejmě je možné použít i jiné hnojivo NPK. Celková roční dávka dusíku by ale neměla přesahovat hodnotu 5 g čistého dusíku na m2 extenzivních systémů.
Druhý nebo třetí rok po realizaci je doporučeno střechy pravidelně přihnojovat. Toto bude stejné pro střechy s hydrofilní vlnou i bez ní. Používají se výživové granule s postupným uvolňováním 3–12 měsíců, jednou nebo dvakrát do roka (např. Osmocote). Podobná hnojiva se používají i pro hnojení vodních rostlin.
Kromě základních makroživin NPK (dusík, fosfor, draslík) rostliny potřebují také vodu. Extenzivní systémy (např. Úsporná střecha ISOVER) se během roku nezalévají, pouze těsně po realizaci, aby se rostliny „chytly“. Polointenzivní a intenzivní systémy (Střešní louka ISOVER, Střešní zahrada ISOVER) se zalévají při dlouhotrvajícím suchu, některé rostliny se musí zalévat pravidelně. Střechy se většinou nezalévají manuálně, ale je použitý automatický závlahový systém z kapkové závlahy nebo rozstřikovače vody.
Mezi údržbu patří nejenom zalévání a hnojení, které lze vyřešit automatickými systémy. Žádná střecha není bezúdržbová, musí se odstraňovat nálet nežádoucích rostlin, listí, staré odumřelé rostliny, nebo naopak zastříhávat rostliny, které rostou bujněji než je potřeba, sekat trávník apod. U intenzivních střech, střešních zahrad, se proto někdy na střechu umísťuje také kompost.
Druhý nebo třetí rok po realizaci je doporučeno střechy pravidelně přihnojovat. Toto bude stejné pro střechy s hydrofilní vlnou i bez ní. Používají se výživové granule s postupným uvolňováním 3–12 měsíců, jednou nebo dvakrát do roka (např. Osmocote). Podobná hnojiva se používají i pro hnojení vodních rostlin.
Kromě základních makroživin NPK (dusík, fosfor, draslík) rostliny potřebují také vodu. Extenzivní systémy (např. Úsporná střecha ISOVER) se během roku nezalévají, pouze těsně po realizaci, aby se rostliny „chytly“. Polointenzivní a intenzivní systémy (Střešní louka ISOVER, Střešní zahrada ISOVER) se zalévají při dlouhotrvajícím suchu, některé rostliny se musí zalévat pravidelně. Střechy se většinou nezalévají manuálně, ale je použitý automatický závlahový systém z kapkové závlahy nebo rozstřikovače vody.
Mezi údržbu patří nejenom zalévání a hnojení, které lze vyřešit automatickými systémy. Žádná střecha není bezúdržbová, musí se odstraňovat nálet nežádoucích rostlin, listí, staré odumřelé rostliny, nebo naopak zastříhávat rostliny, které rostou bujněji než je potřeba, sekat trávník apod. U intenzivních střech, střešních zahrad, se proto někdy na střechu umísťuje také kompost.
TIP NA ČLÁNEK: Proč je dobré ozelenit střechu