Tepelná izolace
3 min

ZATEPLENÍ ŠIKMÉ STŘECHY - SYSTÉM MEZI A POD KROKVEMI

V současné době izolace mezi krokve dle současných platných norem, ale i z ekonomického hlediska již nestačí a proto se doplňuje také izolací pod krokvemi. Kombinací obou tlouštěk izolace lze pak docílit požadované kvality komfortu zatepleného prostoru.

Pro návrh rozměrů větracích dutin dvou a tříplášťových střech a jejich napojení na okolní prostředí se mohou použít zjednodušené empirické vztahy (ČSN 73 1901).

Výchozím údajem je plocha střechy P, která má být odvětrávána směrem od okapu ke hřebeni.

Podělíme ji hodnotou v tabulce odpovídající sklonu střešní roviny. Dostaneme tak celkovou minimální plochu přiváděcích otvorů.

Celkovou minimální plochu větracích otvorů podělíme počtem provětrávaných pásů mezi krokvemi a dostaneme tak plochu přiváděcího otvoru dílčího pásu u okapu.

Dílčí plochu přiváděcího otvoru podělíme světlou vzdáleností krokví a dostaneme tím výšku přiváděcího otvoru.

Pokud plochu přiváděcího otvoru mezi dvěma krokvemi zvětšíme o 10%, získáme plochu odváděcího otvoru u hřebene.

Upozornění

Plocha přiváděcích otvorů je zmenšena o plochu ochranné mřížky u okapu, při výpočtu se s tímto zmenšením musí počítat.

Pokud je vzdálenost přiváděcích a odváděcích otvorů > 10 m, obvykle se plocha profilu větrané dutiny zvětšuje o 10% celkové plochy na každý 1 m přesahující vzdálenost 10 m. Vzdálenost přiváděcích a odváděcích větracích otvorů střech nemá přesahovat 18 m.

 

Větraná skladba je problematická u střech se složitými průniky střešních rovin, dále u střech s větším počtem prostupů, střešních oken, vikýřů apod. Pokud je v pásu mezi krokvemi umístěno střešní okno, pak se odváděcí otvor provede v úrovni parapetu okna a přiváděcí v úrovni nadpraží.

Vhodnost provětrávané skladby zvládne posoudit projektant, který bere v úvahu další okrajové podmínky, jako je množství sněhových srážek, teplotní oblast a nadmořská výška, ve které se objekt nachází a vlhkostní namáhání ze strany interiéru. Nelze tedy dát obecný návod, je třeba skladbu střechy individuálně navrhnout a posoudit.

Skladby s bedněním

Skladba střešního pláště je zakončena krytinou. Pokud je požadována parotěsná krytina s vysokým difuzním odporem, např. asfaltové střešní šindele na bednění, navrhuje se mezi bedněním a tepelnou izolací vloženou mezi krokve větraná vzduchová mezera.

Další varianta větrané skladby je větrací dutina mezi izolací a bedněním s difuzní fólií. Pokud je ve skladbě umístěna větraná vzduchová mezera, pak tato mezera dělí skladbu na dvě části tzv. pláště, jedná se o střechu dvouplášťovou. Pokud jsou ve skladbě navrženy dvě větrané vzduchové mezery, jedná se o skladbu tříplášťovou. 

Skladby bez bednění

Nejčastější konstrukce šikmé střechy je klasická dvouplášťová skladba. Díky kvalitním pojistným hydroizolacím lehce propustných pro vodní páru lze snadno docílit požadovaného kvalitního zateplení interiéru ve vrstvách mezi a pod krokvemi. V případě, že nás více než zateplení střechy z důvodu ztrát tepla v zimním období zajímá ochrana před přehříváním během letních měsíců, lze volit i konstrukci s dvěma větranými mezerami, tříplášťovou skladbu.