Odvádění přebytečné vody z vegetační střechy
Pokud je zcela naplněna hydroakumulační kapacita střechy, přebytečnou vodu je nutné odvádět spodní částí vegetačního souvrství pryč. Popíšeme, jaké vrstvy a v jakých případech je potřeba zakomponovat do skladby vegetační střechy.
Střechy s hydrofilní minerální vlnou mají i v nejúspornější variantě (50 mm Isover FLORA + 30 mm substrát) velmi dobrou vodní kapacitu, minimálně 51 litrů na m2. Toto množství odpovídá velmi silnému dešti v délce trvání 2 hodiny (za ideálního stavu, kdy je střecha zcela vyschlá). Dimenzování drenáže střechy se ale vždy provádí za stavu maximálního nasycení vodou.
Varianty vegetačních střech popsané v předchozí kapitole obsahují kromě informace o množství vody, které tyto střechy dokáží pojmout, také informace o procentuálním odtoku vody (pomocí součinitelů odtoku).
Drenážní vrstva
Střechy s hydrofilní vlnou malého rozsahu (do 50 m2) obvykle nepotřebují speciální drenážní prvky, protože hydrofilní vlna odvádí vodu v celém svém objemu, pokud je ve střeše alespoň minimální sklon (na obrázku var. 1).
Pokud je rozsah střechy větší nebo je její tvar komplikovanější, vegetační souvrství musí být doplněno o plošnou drenáž, obvykle z nopové fólie (na obrázku var. 2).
V některých případech je možné nopovou fólii vynechat i u větších střech, je ale nutné provést výpočet drenážní kapacity střechy.
V kalkulaci se obvykle počítá s přívalovým deštěm v délce trvání 15 minut.
V příloze A normy ČSN 75 9010 jsou podrobně vyčísleny návrhové úhrny srážek pro jednotlivé regiony.
Pro lepší pochopení výpočtu drenážní kapacity je na str. 16 našeho katalogu uveden modelový výpočet ploché vegetační střechy situované v Praze.
Co s přebytečnou dešťovou vodou?
Podle zákona č. 274/2001 Sb. musí všechny nemovitosti a pozemky, které nejsou určeny k trvalému bydlení, platit vodárnám a kanalizacím poplatek za využití kanalizace při odvodu dešťové vody.
Množství odváděné vody a následného poplatku lze díky vegetační střeše radikálně snížit. Prováděcí vyhláška č.428/2001Sb. v příloze 16 popisuje výpočet stočného poplatku a jeho případnou redukci touto tabulkou.
Závěr
Čím větší je sklon střechy, tím menší je potřeba plošných odvodňovacích prvků. Zároveň však roste potřeba drenážních zpomalovačů, jak bylo popsáno v předchozí kapitole. U šikmé vegetační střechy s hydrofilní minerální vlnou se výpočet drenážní kapacity obvykle neprovádí.
Požadovaný výkon drenážního prvku pod zpomalovačem odtoku je u šikmých střech řádově nižší než u plochých střech, proto se v těchto případech nepoužívají nopové fólie, ale pouze drenážní textilie a smyčkové rohože.
Dešťová voda ze střechy se kromě zalévání kytek může v domácnosti použít pro splachování toalet nebo praní prádla.
Tímto způsobem je možné ušetřit spotřebu pitné vody až 50 %.
Je nutné ale investovat do kvalitní nádrže na vodu, filtrace a speciálního rozvodu, který bude oddělený od vodovodního řádu.