Ochrana proti sání větru

Vegetační střechy obsahující převážně hydrofilní minerální vlnu pouze s tenkou vrstvou substrátu (Úsporná střecha ISOVER) jsou v suchém stavu velmi lehké. Pokud jsou umístěny v oblastech se silným namáháním větrem (horské oblasti, nebo u velkých otevřených ploch, zejména vodních), je nutné je kotvit. Šikmé vegetační střechy ISOVER se kotví vždy.

Výpočet sání větru se provede dle evropské normy ČSN EN 1991- 1-4, kde je zpracována lokalizace i pro Českou republiku. Mapa větrných oblastí vyčísluje sílu větru v 5 zónách.

isover-vitr-mapa-cr.jpg

Nejvyšší namáhání větrem je v krajní části střechy a na rozích (dvojnásobné sání větru oproti vnitřní oblasti). Okraje střechy by měly být ukončeny atikou minimální výšky 300 mm.

Vytvoří se tak zábrana, která bude pomáhat zatížení větrem snižovat. Dále je nutné obsypat okraje střechy praným kamenivem frakce 16/32 mm v šíři min. 300–500 mm. Pro velmi malé střechy přízemních budov v městské zástavbě (např. garáží) toto opatření zpravidla postačí.

isover-ochrana-proti-sani-vitr-strecha

V ostatních případech se provede stabilizace pomocí geogridu z nevytlívající výztužnou vložkou. Kotvení pomocí běžných stabilizačních sítí z kokosových vláken není možné (po 3-5 letech se totiž rozpadají).

Jako vhodný materiál pro stabilizaci můžou být použity mřížové tkaniny ze skelných vláken od společnosti Saint-Gobain Adforse (např. G120 s velikostí ok 40×40 mm), nebo geomříže Fortrac z PES.

Kotvení se umísťuje mezi desku z hydrofilní vlny a substrát, případně pod rozchodníkovou rohož. Detaily kotvení jsou uvedeny ve výkresové části katalogu.