3 min

HOSPODAŘENÍ S VODOU

Nejzásadnějším a nejdůležitějším úkolem při projektování vegetační střechy je pochopení pohybů dešťové vody od okamžiku dopadu kapky na jednotlivé rostliny, až po výsledný odtok nespotřebované vody mimo budovu. Pokud bude vody ve střeše příliš, bude zatěžovat nosné konstrukce. Pro kořeny některých rostlin může být přemokření ve výsledku devastující. Naopak pokud voda ze střechy odteče velmi rychle a žádná se nezadrží, rostliny strádají též, v tomto případě suchem (což se často stává v nevhodně provedených šikmých vegetačních střechách). Odtok srážkové vody do veřejné kanalizace je navíc zpoplatněn, u střech nebytových objektů.

Množství dešťové vody

Nejprve je nutné určit, s jakým množstvím vody se vlastně bude pracovat. Kvantita dešťových srážek stoupá s nadmořskou výškou a je ovlivňována i polohou místa vzhledem k horským hřbetům. Z hlediska navrhování vegetačních střech je nutné zajímat se o vodu přívalovou (srážkové úhrny při době trvání od 5 minut až do 72 hodin) a dále potom o dlouhodobé roční srážkové úhrny.

Na jednotlivých pobočkách ČHMI jsou dostupné podrobné informace o ročních srážkách. Tato podrobná data jsou k dispozici většinou za poplatek. Základní informace poskytují i místní vodárny. Dalším zdrojem informací je i norma ČSN 75 9010 (Vsakovací zařízení srážkových vod), kde je v tabulkové části dokumentováno 22 srážkoměrných stanic, včetně údajů o množství vody při nárazovém desetiletém nebo dvacetilém dešti.
 

isover-hospodareni-s-vodou-mapa-cr
Praha

532 mm/rok

Brno

548 mm / rok

Ostrava

769 mm / rok

Lysá hora

1532 mm / rok

Odvodnění střechy

Vegetační střecha je schopna část vody zadržet a přebytky odvádět pryč do akumulačního zařízení, případně do kanalizace (pokud není možné vodu dále zpracovat). Je velice důležité, aby se voda nejprve plně vsákla do substrátu a hydroakumulační vrstvy, tam byla zadržena a teprve při vydatných deštích byla následně odváděna spodní funkční vrstvou. 

isover-hospodareni-s-vodou-skladba

Pokud by substrát byl nekvalitní a nedostatečně vodopropustný (např. neupravená ornice), dešťová voda by se mohla začít valit po ucpaném povrchu vegetační střechy, a to je velice nežádoucí. Takto vzniklé říčky by poškozovaly osazené rostliny a střecha by nevypadala hezky. Hydrofilní minerální vlna má velmi vysokou vodopropustnost (140–227 mm∙m-1) a díky tomu dokáže přívalovou vodu odvádět celým svým objemem.

V případě šikmých vegetačních střech, kde jsou umístěny drenážní zpomalovače, je voda odváděna částečně spodem (pod zpomalovačem), nebo nad zpomalovačem, v místě hydrofilní minerální vlny.

isover-hospodareni-s-vodou-ilustrativni
isover-hospodareni-s-vodou-ilustrativni-1