Akustické izolace v příčkách
Již řadu let lze pozorovat všude kolem nás neustálé zvyšování hluku. Na ulicích houstne provoz, v bytě hlučí lednice či pračka a z pokojů našich dětí se line hlasitá hudba jejich oblíbených skupin. Dnes se zaměříme na to, jak si zajistit klid a pohodu v bytě bez rušivého hluku.
Autor článku: Ing. Karel Sedláček, Ph.D.
Stoupající hlučnost naší společnosti
Naše životy se stávají stále hlučnějšími a hlučnějšími, což chtě nechtě ovlivňuje i nás samotné. Řada lidí to řeší 'útěkem' z center měst na jejich okraj a zde si staví nové rodinné domky a vznikají tak novodobá sídliště, jiní to řeší přestěhováním na vesnici.
Bohužel, tak či onak, i zde si moc klidu neužijí. Jeden soused seká zahradu sekačkou, jiný řeže dříví do svého krbu, třetí zkouší zvuk své motorky, v dálce se ozývá štěkot psa... Dá se tedy říci, že nás dnes hluk stíhá na každém kroku.
Vliv hluku na psychiku a zdraví
Když se nad tím zamyslíme, tak i v práci máme vysokou hladinu hluku. Taková tiskárna, kopírka či počítač je dostatečně silný zdroj hluku, navíc když si zapneme klimatizaci nebo větrák, tak nám opět hladina hluku o nějaký ten decibel stoupne. V práci to bereme jako nutné zlo, které po pár hodinách opustíme, abychom si mohli odpočnout v klidu domova případně nějakou relaxací v parku.
Ale co když ani tam si od hluku neodpočineme?
Je dokázáno, že trvale vyšší hladina hluku může při delším působení vážně poškodit zdraví. Akustický tlak slyšitelný zdravým člověkem je přibližně 20 μPa - 20 Pa. Vzhledem k velkému rozptylu hodnot akustického tlaku se v praxi používá pro vyjádření „mohutnosti" zvuku tzv. hladina akustického tlaku.
Zvýšení hladiny hluku o 10 dB člověk vnímá jako dvojnásobný hluk.
V normě ČS 73 0532 jsou sice uvedeny požadavky na zvukovou izolaci v té či oné místnosti dle typu budovy, ale i když máte objekt dobře akusticky zaizolován vůči vnějšímu prostředí, neznamená to, že se k vám hluk nemůže přenést například z vedlejšího pokoje. Vždyť jen taková běžná televize vyvolá hladinu hluku 45 dB.
Po několika letech strávených v trvale hlučném prostředí se to může projevit i na psychickém zdraví. Zaměřme se proto právě na akustickou izolaci v příčkách. V následující tabulce můžeme názorně vidět, jak dobře může ta či ona konstrukce akusticky izolovat.
Akustika příčky
Z tabulky je dobře patrné, že moderní sádrokartonové příčky opatřeny tepelnou izolací dosahují akusticky nejlepších parametrů. Navíc při stejných akustických požadavcích na příčku jsou
i úspornější co do tloušťky a tedy zabírání prostoru v bytě. Samotná sádrokartonová příčka bez výplně z minerální izolace zachytí až o 10 dB méně, což je vzhledem k logaritmické závislosti velmi vysoká hodnota. Právě díky takto vysoké hodnotě je vhodné izolaci v konstrukci mít. Příčka pak funguje jako jeden celek. Sádrokartonové desky fungují na obou stranách příčky jako odrazivé
a rezonanční plochy, které brání pronikání velké části hluku do vnitřku konstrukce.
Nicméně část hluku projde dále, a proto je zde právě minerální izolace, která díky své struktuře vláken omezuje přenos zvuku z jedné stany na druhou - brání přenosu energie z jedné molekuly vzduchu na další, takže díky své zvukové pohltivosti výrazně přispívá k celkové vzduchové neprůzvučnosti konstrukce.
Důležité je si ale uvědomit, že řešení detailů příčky je to, co může celkovou konstrukci výrazně ovlivnit, a bohužel často negativně. Největší škody způsobují netěsnosti oken a dveří, ale i například volba roštu příčky, kde v místě roštu vzniká akustický most a pokud se použijí dřevěné hranoly místo dnes již běžných C profilů, tak je možno ztratit na celé příčce i 5 dB. Přidáme-li k této hodnotě ještě špatné napojení příčky na okolní konstrukce, montážní chyby apod., může být celková ztráta 10 dB i více. Takové hodnoty nám pak znehodnotí veškerou akustiku. Proto je třeba řešeným detailům věnovat maximální pozornost.
V ideálním případě je vhodné si najít již vyřešené detaily, například na internetových stránkách firmy Saint Gobain Rigips s.r.o.
Správný výběr izolace
Ještě před výběrem vlastní izolace bychom měli mít vyřešené detaily, jako je například řešení dilatací, prostupů či výplní otvorů, jelikož tyto detaily mohou při nesprávném řešení také velmi negativně ovlivnit celkovou akustiku a to až v řádech desítek procent, a proto by na ně měl být kladen velký důraz.
Když pomineme tyto body, pak samozřejmě vzniká otázka, jakou izolaci do příčky použít a v jaké tloušťce. Vše se odvíjí od požadavků na celkovou neprůzvučnost, takže konkrétní hodnoty pro tu či onu konstrukci nelze říci obecně, ale jsou zde určitá hlediska, která mohou s výběrem pomoci.
Je to hlavně volba materiálu a to zda se rozhodneme pro skelnou či kamennou vlnu. Obě mají své přednosti i nevýhody, ale z hlediska akustiky fungují podobně. Akustika není sice přímo spojena s objemovou hmotností izolace, ale dá se vysledovat, že existuje určitý ideální střed, při kterém je akustika izolace nejlepší. Výsledné rozdíly mohou být až v rozmezí 1-3 dB.
Skelná vlna
• objemová hmotnost 12-28 kg.m-3
+ Kompresní balení - úspora místa
+ Balení v rolích - snadné vkládání
+ Vysoká měkkost - i do těžko přístupných míst
- Potřeba delší pásy v horní části přichytit
- Nízká protipožární odolnost (obecná vlastnost skelných izolací)
Kamenná vlna
• objemová hmotnost 30-70 kg.m-3
+ Izolace v deskách - snadná manipulace
+ Vysoká tuhost - rozepření a nevypadávání
+ Vysoká protipožární odolnost (obecná vlastnost kamenných izolací)
- Vyšší cena