02 / 09 / 2016
- Odborné články
- Aplikace izolací
- Zateplení šikmé střechy

Autor článku: Ing. Karel Sedláček, Ph.D.
CHARAKTERISTIKA OBJEKTŮ
Měření probíhaly periodicky po dobu 12 měsíců a to jak u šikmých střech, tak i u fasád a to vždy na několika místech, nicméně v tomto článku je řešeno pouze srovnání dvou objektů se šikmou střechou, které pro názornou ukázku plně dostačují. Porovnejme tedy teorii s praxí.Volba objektů byla vybrána v závislosti na umístění (na kopci, na rovině či v údolí) a následně docházelo k porovnání. Charakteristika objektů:
Objekt 1 - Šikmá střecha | Objekt 2 - Šikmá střecha | ||
Zeměpisná délka | 49°28´ | Zeměpisná délka | 49°27´ |
Zeměpisná šířka | 13°23´ | Zeměpisná šířka | 13°22´ |
Nadmořská výška | 445 m.n.m. | Nadmořská výška | 436 m.n.m. |
Sklon | 48° | Sklon | 41° |
![]() |
![]() |
VÝSLEDKY Z MĚŘENÍ
Z grafů je patrný průběh teplot v konstrukci (rubová strana krytiny, teplota vzduchu v mezeře a teplota rosného bodu) a v souvislosti s průběhem teplot je vidět i průběh proudění vzduchu. Závislost rychlosti proudění na nárůstu teploty během dne je zde zcela evidentní. Také je zde možno vidět praktické zastavení proudění vzduchu ve větrané mezeře během noci.Proudění probíhá ve dne i v noci ve stále stejné konstrukci, jedinými proměnnými podmínkami jsou zde změny dne a noci. Z toho lze usoudit, že vliv slunečního záření je zcela zásadní. Vliv větru, deště a dalších možných aspektů zde byl také řešen díky podpoře hydrometeorologického ústavu, ale jejich význam oproti slunečnímu záření byl o dost menší a měl význam jen na částečném zvýšení či snížení rychlosti proudění vzduchu, což je vidět i z určité nepravidelnosti a výchylkách grafů měření.
Objekt č.1, strana 1d (první strana - u okapu) | Objekt č.1, strana 2d (druhá strana - u okapu) | Objekt č.2, strana 1d (první strana - u okapu) |
TEORETICKÝ VÝPOČET
Výpočtem můžeme snadno vyčíslit rychlost prodění vzduchu dle normy ČSN 73 0540-4, kde se rychlost proudění vzduchu ve větrané vzduchové vrstvě vcav [m-s-1] stanoví takto:a) přibližně, hodnotami pro návrh a ověření ve dvou mezních polohách
b) přesněji výpočtem ze vztahů
V normě je velmi podrobný výpočet dle bodu b), který bere v úvahu řadu dalších faktorů, jako jsou například tlaková ztráta třením, délka úseku větrané mezery, výškové rozdíly, vsazené odpory atd., nicméně ani zde není nikterak započten vliv slunečního záření, které je z grafů zcela evidentní. Z tohoto důvodu můžeme pro srovnání požít výpočet základní rychlosti proudění pouze dle bodu a).
Objekt č. 1 - strana 1
A1=11,959.10-3.0,67=0,0080 m2 (plocha průřezu vstupního nebo výstupního otvoru - menšího z nich)
A =20.10-3.0,67=0,0134 m2 (plocha průřezu, pro který se stanovuje rychlost proudění)
va=1,50 m.s-1 (rychlost venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3 - budova nechráněná, zatížení zvýšené)
Objekt č. 1 - strana 2
A1=10,861.10-3.0,71=0,0077 m2 (plocha průřezu vstupního nebo výstupního otvoru - menšího z nich)
A =20.10-3.0,71=0,0142 m2 (plocha průřezu, pro který se stanovuje rychlost proudění)
va=1,50 m.s-1 (rychlost venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3 - budova nechráněná, zatížení zvýšené)
Objekt č. 2 - strana 1
A1=9,710.10-3.0,84=0,0082 m2 (plocha průřezu vstupního nebo výstupního otvoru - menšího z nich)
A =39.10-3.0,84=0,0328 m2 (plocha průřezu, pro který se stanovuje rychlost proudění)
va=1,50 m.s-1 (rychlost venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3 - budova nechráněná, zatížení zvýšené)
SHRNUTÍ
Srovnání naměřených a vypočtených hodnot zjistíme, o kolik se liší.Měřený úsek | Naměřené hodnoty [m.s-1] | Vypočtené hodnoty [m.s-1] | ||
vcav, min | vcav, max | vcav, min | vcav, max | |
Objekt 1-1d | 0,000 | 0,728 | 0,269 | 0,806 |
Objekt 1-2d | 0,000 | 1,102 | 0,244 | 0,732 |
Objekt 2-1d | 0,000 | 0,615 | 0,113 | 0,338 |
Tabulka ukazuje průměrné hodnoty za období jednoho roku (2007/2008). I když objekty měli různou velikost větrací mezery, vliv oslunění je zde u obou patrný a to v nárůstu průměrné rychlosti proudění o cca 30%. Rozdíl mezi dnem a nocí je zde podstatně výraznější a to až desetinásobně, průměrně činí cca 300%.
ZÁVĚR
Z výsledku vidíme, že dosavadní normové výpočetní postupy zatím nepočítají se zásadním vlivem slunečního záření, respektive doby, kdy sluneční záření na konstrukci nikterak nepůsobí.Do této kategorie kromě nočních hodin patří i vliv trvalého stínu v zástavbě, lesního porostu či sněhové pokrývky v zimním období na střechách, kde díky téměř úplnému zastavení proudění dochází k velmi rychlému zvýšení relativní vlhkosti vzduchu ve větrané mezeře.