Energetická efektivita

Evropské směrnice o energetické náročnosti a efektivitě budov (EPBD I, II, EED)

Původní směrnice energetické náročnosti budov 2002/91/EU (EPBD I) byla přijata již v roce 2002. V České republice s touto směrnicí legislativně souvisí vyhláška č. 148/2007 Sb. a zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

V roce 2010 došlo k přepracování, vyjasnění a rozšíření původní evropské směrnice o hlavní cíle Evropské unie. Směrnice (EPBD II) především řeší snížení produkce emisí CO₂, energetickou náročnost stávajících, nově plánovaných a rekonstruovaných budov. K dosažení těchto cílů je zapotřebí mnoha opatření a splnění požadavků uvedeních v samotném dokumentu.

Směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU (EED) byla schválena Radou EU dne 4. 10. 2012. V období dánského předsednictví byla jedním z nejvíce diskutovaných předpisů Evropské unie. V listopadu vstoupila v účinnost publikací ve věstníku EU. Zásadní fází, byla implementace v jednotlivých členských státech do 18 měsíců.

Změny směrnic reflektovala výše uvedená vyhláška dnes č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov a zákon o hospodaření energií (ve znění zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 318/2012 Sb.)

Hlavní dopady směrnic:

Průkaz energetické náročnosti (PENB)

Průkaz energetické náročnosti zahrnuje podrobné stavební doporučení pro případné další snížení spotřeby energií v budově.

• od 1. 1. 2009 nová nebo rekonstruovaná budova s podlahovou plochou větší než 1 000 m² musí mít průkaz energetické náročnosti
  • rekonstrukce, resp. větší změna dokončené stavby je změna stavby s dopadem na energetickou náročnost. Podle zákona jsou to zásahy do více než 25 % obálky budovy nebo změny technického zařízení snižující spotřebu energií o více než 25 % z celkové spotřeby.
  • budovy do 50 m2 a budovy užívané občas (výrobní haly, kostely, nevytápěné zemědělské stavby atp.), pro budovy s plánovanou životností do 2 let, budovy určené k užívání kratší dobu než 4 měsíce.
• od 1. 7. 2013 ve veřejných budovách s plochou větší než 500 m² je povinností viditelně vystavit PENB
• od 1. 7. 2015 bude tato povinnost pro budovy nad 250 m²
• více informací www.prukaznadum.cz  

Téměř nulové budovy

• všechny nové budovy by od 1. ledna 2020 měly mít „téměř nulovou spotřebu energie“
• budovy veřejné zprávy již o dva roky dříve 1. ledna 2018
• požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie je rozdělen podle celkové energeticky vztažné plochy budov (tzn. pro větší než 1 500 m² platí od 1. 1. 2016, větší než 350 m² od 1. 1. 2017 pro neveřejné budovy stejných energeticky vztažných ploch nastává povinnost o dva roky později)

Nákladové optimum

V originálním znění „cost optimum“ je ve směrnici vyloženo jako dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy. V České republice zodpovídá za výpočty nákladově optimální úrovně Hospodářská komora, která dospěla k závěru, že nákladově optimální jsou v případě konstrukcí obálky budovy doporučené hodnoty normou ČSN 73 0540-2 (2011).

Energetická náročnost budov

Nízké potřeby energie na vytápění je možné dosáhnout vhodným návrhem stavebních konstrukcí, které zabrání úniku tepla z budovy v otopné sezóně a naopak přehřívání v letním období. Díky tomu rovněž dojde ke snížení množství energie na klimatizaci, která by měla být nahrazována přirozeným chlazení budov. Důležitou roli mají vyškolení a schopní řemeslníci a profesionální odborníci, kteří správně provedou stavbu samotné budovy a zabudují technologie vedoucí k efektivnosti a snížení množství energie v budovách již s nízkou potřebou energie. Sama správně zvolená technologie nestačí k dosažení velmi nízké spotřeby energie bez konstrukcí, které propustí malé množství tepla.

Posouzení alternativních zdrojů energie, zejména s využitím obnovitelných zdrojů (centrálního vytápění, kogenerace, tepelných čerpadel) bude nezbytné před zahájením jakékoliv novostavby. V případě renovací by měly alternativní zdroje energie být rovněž brány v potaz.

Jak již bylo zmíněno, účelem této směrnice je podpořit snížení energetické náročnosti budov, což v souhrnu vyžaduje:

• společný obecný rámec metody výpočtu chování budov (energetická náročnost budovy)
• minimální energetickou náročnost nové stavby a stavební jednotky
• minimální energetickou náročnost stavby procházející velkou rekonstrukcí
• národní plán pro téměř nulové budovy
• nezávislý kontrolní systém certifikátů energetické náročnosti

 
Článek 1 výslovně stanoví, že požadavky jsou minimální a nebrání vládám k přísnějším opatřením.

Cíle směrnice EED

Směrnice je výzvou Evropy k přijetí poměrně ambiciózní strategie v oblasti energii. Jedním z důvodů je rostoucí závislost na dovozu energie do EU a s tím spojené zvyšování cen. Dalším cílem, kromě snižování energetické spotřeby, je snižovat emise skleníkových plynů. Je dokázáno, že energetická efektivita má pozitivní vliv na vytvoření nových pracovních míst a snížení výdajů spotřebitele.

• Směrnice by měla přispět k dosažení jednoho ze tří energetických cílů 20-20-20, tedy zvýšit o 20% energetickou účinnost oproti roku 1990 a zefektivnit využívání energie.
• Nově směrnice ukládá povinnost renovace 3% podlahové plochy budov vlastněných a využívaných orgány centrální moci. Orgány veřejné správy se tímto zaváží ke snižování spotřeby energie o 2,5 % za rok.
• Energetické firmy budou mít povinnost ušetřit každý rok u svých koncových zákazníků 1,5% prodané energie.
• Členské státy mají vytvořit dlouhodobou strategii pro renovaci budov (National Action Plan) a pro podporu energetických úspor musí zajistit finanční prostředky.