ČEŠI PREFERUJÍ BYDLENÍ V NOVOSTAVBĚ
Pokud by si Češi bez ohledu na svoje finanční možnosti mohli vybrat, kde budou bydlet, 44 procent z nich zvolilo novostavbu, dalších 35 procent zrekonstruovanou nemovitost a pouhých 21 procent by si pořídilo byt nebo dům v původním, nezrekonstruovaném stavu.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). „Skutečnost, že celkem téměř 80 procent Čechů preferuje bydlení v novostavbě či zrekonstruované nemovitosti, potvrzuje současný trend, kdy spotřebitelé kladou stále větší důraz na kvalitu bydlení a také nižší energetickou náročnost budovy. Právě technický stav budovy tak patří vedle ceny a lokality k nejdůležitějším parametrům při výběru nemovitosti," říká Marcela Kubů, zástupkyně AVMI.
„Zásadní položkou jsou přitom výdaje na vytápění, které tvoří 60 procent nákladů domácnosti na energie. Roční účet za teplo se může lišit až o desetitisíce korun. Například za vytápění nezatepleného bytu velikosti 70 metrů čtverečních domácnost zaplatí 20 tisíc korun, v zrekonstruovaném domě 8 000 korun a v nízkoenergetické novostavbě dokonce i méně než 4 000 korun ročně," vypočítává Marcela Kubů.
Spotřebitelé očekávají, že právě novostavby budou splňovat současné nároky na energetickou efektivitu a jsou zárukou kvalitního bydlení. „Například doporučená tloušťka tepelné izolace je v současnosti pětkrát vyšší než před 15 lety a normy pro novou výstavbu i větší rekonstrukce se budou nadále zpřísňovat s ohledem na rostoucí ceny energie. Nové budovy by podle direktivy EU dokonce měly mít do roku 2020 prakticky nulovou spotřebu," konstatuje Marcela Kubů.
ZÁJEM O ÚSPORNÉ BYDLENÍ ROSTE
Rostoucí zájem Čechů o energeticky úsporné bydlení potvrzují rovněž statistiky developerské společnosti JRD, která se specializuje na novostavby v nízkoenergetickém a pasivním standardu. Zatímco běžných bytů v pražských novostavbách se - až na výjimky - obvykle před dokončením prodá maximálně polovina a nová výstavba stagnuje, prodeje JRD dosahují 90 a více procent.
„Před deseti lety jsme stavěli projekty s maximálně deseti byty, ty současné čítají 110 i 125 bytových jednotek a je o ně velký zájem," říká Jan Řežáb, majitel společnosti JRD. Oproti standardnímu novému bytu má ten energeticky úsporný poloviční provozní náklady a náklady na vytápění jsou 4krát až 6krát nižší než u běžných novostaveb.
RODINNÉ DOMKY NEJSOU VÝJIMKOU
Stoupá i poptávka po nízkoenergetických rodinných domech. Spotřebitele kromě dlouhodobých úspor a kvalitního bydlení motivují také státní dotace v rámci programů Zelená úsporám a Nová zelená úsporám. Podle údajů Centra pasivního domu (CPD), které mapuje tuzemskou výstavbu nízkoenergetických staveb, požádalo v letech 2009 až 2010 o příspěvek na výstavbu pasivního domu celkem 483 domácností, loni už to bylo 399 žadatelů za pouhých pět měsíců.
VYŠŠÍ INVESTICE SE VYPLATÍ
Výstavba nízkoenergetického či pasivního domu je v průměru o 10 až 15 procent dražší. Počáteční investice se však majitelům na úsporách za energie vrátí nejvýše za 17 let. S dotací pak pasivní domy vyjdou mnohdy stejně, anebo dokonce levněji než domy s horšími tepelně technickými vlastnostmi,
vypočítává Jan Bárta, ředitel sdružení CPD.
Pasivní domy garantují spotřebu tepla do 15 kilowatthodin na metr čtvereční za rok a oproti běžným stavbám tak dokážou uspořit až 90 procent nákladů na vytápění.
Více na www.avmi.cz