ISOVER HYGROWICK® - INOVAČNÍ PŘÍSTUP PŘI IZOLOVÁNÍ ROZVODU CHLADU
Izolování rozvodů chladu je spojeno s řešením problematiky kondenzace vodní páry. Povrchová teplota potrubí je nižší než teplota rosného bodu okolního vzduchu. Za těchto podmínek vodní pára z okolního vzduchu, která se dostane k chladnému povrchu potrubí, zkondenzuje. Srážení vlhkosti je velmi vážným problémem, protože způsobuje odkapávání z povrchu izolace. Stále kapající kondenzát může narušit pracovní režimy, způsobit stavební vady, korozi, atd. Proto je výběr druhu izolačního materiálu pro chladicí zařízení a výpočet jeho správné tloušťky důležitou prací projektanta. Potrubí s chladicí látkou je nutné izolovat minimálně tak, aby se zvýšila teplota na jejím vnějším povrchu nad teplotu rosného bodu okolního vzduchu.
Standardně se pro rozvody chladu používají izolace ze syntetického kaučuku, které mají uzavřenou pórovou strukturu a velmi dobře odolávají průniku vodní páry k chladnému povrchu potrubí. Alternativou k těmto hořlavým typům izolace je nehořlavá izolace HygroWick®.
Jde o vinutá potrubní izolační pouzdra, která se vyrábějí ze skelné vlny. Izolační pouzdro má tvar dutého podélně děleného válce vyrobeného z jednoho segmentu. Výrobek je z vnitřní strany opatřen nehořlavou kapilárně vodivou tkaninou pro zajištění funkčnosti při izolování rozvodů chladu a z vnější strany je opatřen povrchovou úpravou polepem hliníkovou fólií pro minimalizaci difuze vodní páry k chladnému povrchu potrubí.
Princip funkčnosti
Izolační pouzdro HygroWick® má vnitřní vložku z hydrofilní tkaniny s velmi dobrými kapilárně vodivými vlastnostmi. Tkanina prochází drážkou a vyčnívá na vnější povrch izolace
Zkondenzovaná vodní pára je z povrchu potrubí absorbována tkaninou. Se vzrůstajícím množstvím absorbované vody se zaplní meziprostor tkaniny a kapilární vedení způsobí pohyb kondenzátu směrem k sušším oblastem tkaniny. Kapilární vedení přemístí kondenzát drážkou na vnější povrch izolace, odkud se může odpařit do okolního vzduchu.
Drážku v parozábraně, z které vyčnívá tkanina, lze považovat za mezeru v opláštění. Vodní pára však nemůže difundovat přes drážku, jakmile je tkanina nasycena vodou. Vysvětlení je následující.
V počátečním období, když je tkanina suchá, dojde k difuzi vodní páry z okolního vzduchu směrem k chladnému potrubí. Je-li například v místnosti teplota 22 °C a relativní vlhkost 70 %, parciální tlak vodní páry je 1850 Pa.
Pokud je teplota povrchu potrubí 5 °C, tlak vodní páry při nasycení je 870 Pa. Rozdíl tlaků bude 980 Pa směrem k potrubí. Po cca 2 -3 dnech tkanina lehce zvlhne a parciální tlak vodní páry v drážce se zvýší max. na stav nasycení při okolní teplotě, který činí 2650 Pa. Dojde tedy k vysychání vyčnívající tkaniny do okolního vzduchu, kde je parciální tlak nižší.
Vodní pára následně může do izolace difundovat pouze parozábranou a přes možné trhliny v opláštění, způsobené např. mechanickým poškozením. Tato vodní pára, která do systému vnikne „navíc“ však bude bezpečně odvedena tkaninou ven z izolace.
Kolena, příruby, ventily a další armatury musí být 100% omotány tkaninou (viz obr. níže). Tkanina by měla přesahovat minimálně 3 cm na navazující tkaninu izolačního pouzdra pro zajištění průběžné kapilární cesty s přilehlou izolací.
Tloušťka izolace by měla být stejná jako u přilehlého rovného úseku. Spoj izolace armatury s izolací rovného úseku musí být přelepen hliníkovou páskou pro vytvoření těsnosti parozábrany. Uzavření izolačních pouzder lze zajistit také stahovacím drátem, podle zvyklostí izolatérských firem.
