Akustická izolace
Tepelná izolace
9 minutes min

ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY - ZÁSADY SPRÁVNÉHO NAVRHOVÁNÍ

Když se řekne zateplovací systém, téměř každý si vybaví nějakou fasádu kde viděl, jak se na celou plochu fasády "něco" lepí. Pravděpodobně se jednalo o tepelnou izolaci. Při pohledu na tuto činnost jistě někoho napadnou otázky typu: "Proč jí tam ale vlastně dávají, proč jí tam nedali už před 10 lety, když se to stavělo" atd.

isover-zateplovaci-systemy-zasady-spravneho-navrhovani-1200x800.jpg
Technická podpora - Karel Sedláček

Autor:  Ing. Karel Sedláček, PHD.

Vystudoval ČVUT v Praze, je členem komory ČKAIT a vede technickou podporu divize Isover.

Je znalcem v oboru zateplování, nyní se specializuje na konstrukce větraných fasád a šikmých střech.

Důvody proč zateplovat

Když se řekne zateplovací systém, téměř každý si vybaví nějakou fasádu, kde viděl, jak se na celou plochu fasády ,,něco‘‘ lepí. Pravděpodobně se jednalo o tepelnou izolaci. Při pohledu na tuto činnost jistě někoho napadnou otázky typu: ,,Proč jí tam ale vlastně dávají, proč jí tam nedali už před 10 lety, když se to stavělo´´ atd. V závislosti na tom si tedy můžeme říci, jak asi ta tepelná izolace té či oné stavbě pomůže? Jaký to na řešenou stavbu bude mít celkový vliv atd. Na tyto otázky na první pohled odpověď neznáme a přeci jsou to právě tyto otázky, které si každý z nás musí také klást před tím, než vůbec začne zateplovat svoji stavbu.

Hlavním důvodem, často ale ne jediným, jsou úspory, kterých se díky zateplení dosáhne. Sníží se tím výrazně náklady na vytápění celého objektu, který je dostatečně a správně zateplen. Nicméně jsou tu i další faktory, jako například akustika, ochrana před nežádoucím přehřátím vnitřních prostor v létě, požární hledisko, atd. Všechny tyto důvody je nutno nejprve zvážit, než se rozhodneme pro určitou formu zateplení, abychom dle našich požadavků zvolili to nejlepší. Obecně lze všechny důvody shrnout tak, že je nutno zajistit soulad mezi legislativou a požadovanými úspory energie.

 

Investice do zateplení je investice na důchod.

Jak postupovat při návrhu zateplení

Před vlastním návrhem zateplení je nutno si rozhodnout jakou kvalitu zateplení očekáváme. Rozhodování je to podobné jako v případě nákupu jakékoliv jiné věci či služby. Například u automobilů se někdo spokojí se škodovkou, jiný už chce mercedes. Musíme si tedy ujasnit zda chceme jen to nejnutnější nebo raději běžný standard či už něco víc. Z čeho můžeme vybírat se dá lehce zjisti z následující tabulky, která vychází z normy ČSN 73 0540-2. Kvalita zateplení je zde seřazena od minimálního zateplení až po maximální.

Poznámka : V ČSN 73 0540-2 jsou mimo těchto hlavních kritérií i kritéria další která by se měla taktéž dodržet (celkové množství energie, návrhové teploty vnitřního vzduchu, atd.). U nulových domů se potřeba tepla získává jen z odpadního tepla domácích spotřebičů, proto vlastní vytápění stavby nemá a proto může být hodnota rovna 0, i když z fyzikálního hlediska to samozřejmě neplatí.

 

Jakmile již víme jak kvalitně chceme dům zateplit, měli bychom se obrátit na odborníka, nejčastěji projektanta a nechat si zpracovat podrobný projekt zateplení stavby. Do projektu se pak zohlední právě námi zvolená kvalita zateplení kterou vyžadujeme. Jakmile máme zpracovaný projekt, tak již nic nebrání tomu nechat si od realizačních firem zpracovat jednotlivé cenové nabídky. Jakmile proběhne i nutná legislativa, tak již nic nebrání vlastní realizaci zateplení.

Co vše se zatepluje, největší nároky na zateplení - střechy a fasády

V 90% případů je hlavním důvodem zateplení ekonomická stránka, tedy úspora nákladů na vytápění, a proto tato úspora je ten hlavní ukazatel pro výběr tepelné izolace. Zateplení by měl řešit projekt a aby byl projekt správně proveden, musíme vědět co vše se zatepluje a jak to máme řešit. Abychom si to snadno zjistili, tak si musíme uvědomit kterou cestou nám může teplo z interiéru unikat.

Modelová situace

Představme si například klasický rodinný dům v zimě. Snadno zjistíme, že když chceme mít v interiéru 20°C a venku je například -15°C, že se přirozeně snaží teplo dostat ven aby se tento rozdíl teplot vyrovnal, což je běžný fyzikální jev. Jistě hned každého napadne, že se teplo bude snažit unikat fasádou či střechou a opravdu tomu tak je. Nicméně máme i další části stavby, například taková podlahastěna sklepa, výplně otvorů, různé detaily atd. Vždyť okolní zemina nemá teplotu 20°C jako máme v interiéru. Okolní zemina může mít teplotu z závislosti na venkovní teplotě a hloubce založení, což je dle ČSN 73 0540-3, tabulky H.5 v rozmezí -6°C až +5°C. Oproti interiéru i tohle je rozdíl teploty, který má vliv na celkovou tepelnou ztrátu.

Ideálním řešením by tedy bylo obalit úplně celou stavbu do tepelné izolace. A opravdu, v současné době se nové objekty do tepelné izolace prakticky celé balí. Nicméně je logické, že tepelné ztráty budou při rozdílu teploty z 0°C na 20°C či z -15°C na 20°C jinak velké a tedy i požadavky na zateplení zde budou rozdílné. K rozdílu teploty celkem 35°C (tento rozdíl je závislý na nadmořské výšce a zeměpisném umístění stavby) dochází například u zmiňovaných fasád a střech, a právě proto by se zde měla kvalita a tloušťka tepelné izolace volit co možná nejvyšší, ale i provedení montáže by mělo být podle určitých zásad dle ČSN 73 2901 (provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů ETICS). Samozřejmě nesmíme opomíjet i kvalitu oken a dveří a taktéž řešení detailů a zabránit vzniku tepelných mostů v konstrukci.

isover-zateplovaci-systemy-navrhovani-jednotlive-konstrukce-a-desky.jpg
isover-zateplovaci-systemy-navrhovani-ruzne-konstrukce
isover-zateplovaci-systemy-ilustrace-fasady.jpg

Současné a budoucí legislativní požadavky

Jak zvolit optimální řešení? Ideální stav samozřejmě je otevřít si příslušnou platnou normu a v ní si zjistit jaké jsou kladeny nároky na zateplení pro tu či onu část budovy. Pro naše potřeby je to norma ČSN 73 0540-2, která uvádí, jaký musí mít ta či ona konstrukce součinitel prostupu tepla UN [W.m-2.K-1], což je hodnota, která názorně ukazuje, jak rychle teplo uniká z objektu pryč. Ideální by samozřejmě bylo, aby tato hodnota byla co možná nejmenší. V momentě, kdy by tato hodnota byla rovna 0,0 W.m-2.K-1, by z objektu nikdy žádné teplo neuniklo. To by bylo docela zajímavé, jednou bychom vytopili na 20°C a měli bychom tuto teplotu prakticky stále a hlavně, díky teplu produkovanému lidmi, zvířaty a spotřebiči, by se tato teplota ještě zvyšovala. Je to zajímavá myšlenka, ale v praxi neproveditelná (vždy jsou určité ztráty okny, dveřmi atd...) a i kdybychom toto čistě teoreticky úplně eliminovali, tak z fyzikálního hlediska je to nemožné (každý hmotný materiál vždy povede teplo, i když třeba jen minimálně). Nicméně se alespoň snažíme této hodnotě co nejvýše přiblížit.

U pasivních domů se hodnoty blízké nule využívá to do té míry, že k vytápění se už nepoužívá žádné topné těleso, ale jen se částečně ohřívá vzduch vstupující vzduchotechnikou do vlastního objektu. Nicméně toto je ideální případ a pak se jedná o tzv. nulový dům. V praxi ale musíme splnit alespoň určitá minimální kritéria a ty jsou samozřejmě zakotveny v normách. Norma ČSN 73 0540 ale není jen doporučená, jako je tomu dnes u většiny platných norem, ale k této normě se vztahují i předpisy zakotvené ve stavebním zákoně a jeho prováděcí vyhlášce MMR č.137/1998 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu a v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhlášce 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. Norma ČSN 73 0540 již za dobu své existence prošla řadou revizí. Z posledních let vzpomeňme velkou úpravu v roce 2011.

Díky budoucím legislativním požadavkům tedy patrně opět dojde k dalšímu zpřísnění a tedy patrně ke snížení hodnot součinitele prostupu tepla UN pro jednotlivé konstrukce. Tyto opatření se dotknou každého z nás, a je nutné splnění těchto požadavků doložit například při prodeji nemovitosti. Týká se to především zákona 177/2006 Sb., který bude má platnost od 1. ledna 2009  a dle jeho §6a o snižování energetické náročnosti budov bude nutno:

zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost u všech nových budov a větších změn existujících budov nad 1000 m2.

prokázat energetickou náročnost u existujících budov při změně vlastníka či nájemce průkazem energetické náročnosti budovy (platnost 10 let)

isover-zateplovaci-systemy-energeticky-stitek-obalky-budovy.jpg

Vyhlídky do budoucna

Jak je patrné z předešlé tabulky, tak například u šikmých střech, bez ohledu na vlastní konstrukci, je dle tabulky minimální doporučená tloušťka 260 mm za použití například tepelné izolace Isover UNI. Kladu si proto otázku, kdo dnes má takovou tloušťku tepelné izolace ve střeše? A pokud někdo má, tak si nejsem jist, zda takhle kvalitní. Vždyť ještě před několika lety měly i ty nejlepší tepelné izolace hodnotu součinitele tepelné vodivosti λD=0,042 W.m-1.K-1, takže starší izolace nám izolují o něco hůře než dnešní materiály. Ale i dnešních 260 mm nám vychází za předpokladu použití deklarovaných hodnot součinitele prostupu tepla λD, který se ale v praxi přepočítává na hodnotu výpočtovou a ta je vždy o nějaké % horší než deklarovaná. Navíc doplňuji, že tyto hodnoty uvedené v tabulce jsou bez uvažování vlivu tepelných mostů. S uvažováním těchto vlivů se můžeme směle dostat i nad 300 mm.

Vzhledem k informacím které čtu v literatuře či se dovídám od kolegů ze zahraničí, tak věřím tomu, že se tyto hodnoty během pár let ještě o několik desítek % navýší. Proto si kladu otázku, zda není lepší již dnes dělat zateplení nad doporučené hodnoty z normy a mít o cca 20-30% větší tloušťku tepelné izolace, abych si zajistil, že i za nějakých 5 let budu mít platný průkaz energetické náročnosti budovy a budu jí schopen vůbec prodat. Ale i kdyby ji někdo prodat nechtěl, jistě by díky menšímu zateplení a tudíž vyšším provozním nákladům její tržní cena klesala. Navíc když uvážím neustálý vliv zdražování energií, tak raději už dnes investuji o něco více za zateplení. To se mi během pár let s jistotou vrátí, vždyť investice do zateplení je investice na důchod. Volba je vždy jen na každém z nás.