Provětrávané fasády z pohledu tepelné izolace
V posledních letech se i u nás setkáváme s celou řadou objektů opatřených větranou fasádou. Pokud se rozhodneme pro tento typ konstukce, je dobré mít na paměti všechny klady a zápory, které větraná fasáda přináší.
Úvod do systémů
Tyto systémy mají buď samostatnou předvěšenou část na nosném roštu fasády, který je mechanicky přikotven pomocí kotev k hlavní nosné konstrukci, nebo samonosnou předvěšenou část, nejčastěji z pohledových cihel či panelových bloků.
Na nosné konstrukci je aplikována tepelná izolace z důvodu požadavků na dodatečné zateplení
v souladu se současnou normou ČSN 73 0540, ke které se vztahují i předpisy zakotvené v zákoně 177/2006 Sb. ze dne 29. března 2006.
Dle normy je pro vnější lehkou stěnu doporučená hodnota součinitele prostupu tepla UN ≤ 0,20 W.m-2.K-1 a pro vnější těžkou stěnu UN ≤ 0,25 W.m-2.K-1, podle které snadno vypočteme ideální tloušťku tepelné izolace.
Pro ilustraci máme příklad velice dobře izolující minerální izolace pro provětrávané fasády Isover Fassil NT. Splní součinitel prostupu tepla UN ≤ 0,20 W.m-2.K-1 až v tloušťce 180 mm, bez uvažování vlivu podkladní konstrukce a s uvažováním deklarované hodnoty součinitele tepelné vodivosti λD, který je nutno pro přesný výpočet převést na hodnotu návrhovou, dle ČSN EN ISO 10456 či dle ČSN 73 0540-3.
Konstrukce se vždy posuzuje pro všechny vrstvy jako celek (u větraných konstrukcí až k větrané mezeře a s uvažovaným vlivem tepelných mostů kvůli kotvení), i když v případě, že navrhneme dostatečnou tloušťku tepelné izolace, bude konstrukce dle tepelně-technických požadavků většinou vyhovovat.
Klady
Klesající difúzní odpor směrem do exteriéru
Trvalá ochrana interiéru před přehříváním
Možnost libovolné tloušťky tepelné izolace
Zajištění stálého vysušování tepelné izolace
Možnost suché celoroční montáže
Zápory
Nutnost zajistit trvalé a funkční větrání fasády
Možnost částečného navlhnutí izolace
Vyšší náklady na realizaci než u kontaktních fasád
Proudění vzduchu v praxi
Proudění vzduchu se mění nejen během ročních období, ale i během 24 hodinového cyklu. Na obrázku níže je vidět graf ukazující změny v teplotách a vlhkostech vzduchu ve větrané dutině a také změny v rychlostech proudění vzduchu během 24 hodin.
Zajímavostí je, že během noci proudění prakticky ustane.
Vliv slunečního záření na rychlost proudění vzduchu je v takovém případě evidentní. V tomto časovém rozmezí ke kondenzaci vlhkosti nedocházelo, ale v zimním období je situace jiná. I zde však můžeme vidět, že v poledne se vlhkost vzduchu blížila k 90%.
Proč neudělat fasádu obdobně jako
u dvouplášťových střech?
Toto řešení je již běžné například v Německu či Rakousku a i u nás se už toto řešení v poslední době navrhuje.
Místo běžné difúzně otevřené folie se u fasád dají použít i speciální desky s obdobnými parametry sd ≤ 0,03 m, které plní stejné funkce, jako mají difúzně otevřené folie. V Čechách, narozdíl od Skandinávie, tyto desky ale zatím běžné nejsou.