Nadkrokevní systémy - budoucnost zateplení střech

Izolace střechy je zásadní pro snížení celkových tepelných ztrát domu. Zateplování mezi či pod krokvemi je cesta, kterou volí velké množství realizačních firem. V poslední době se ale na výsluní dostává nový styl zateplování - izolace nad krokvemi. Co pohání inovaci zateplování a jaké jsou výhody nadkrokevního systému?

Střecha ilustrace
Autor:  Ing. Karel Sedláček, PHD.

Autor:  Ing. Karel Sedláček, PHD.

Vystudoval ČVUT v Praze, je členem komory ČKAIT a vede technickou podporu divize Isover.

Je znalcem v oboru zateplování, nyní se specializuje na konstrukce větraných fasád a šikmých střech.

Úvod do problematiky

Postupně se začaly zateplovat střechy, později k tomu přibyly i fasády a dnes už se zateplují i základy a místa styku stavby se zeminou. Díky čím dál tím přísnějším legislativním omezením se minimální tloušťky tepelných izolací neustále zvyšují. To, co stačilo na zateplení před pěti lety, dnes již nevyhoví a zateplení, které bylo v souladu s normami před 10 lety, je jen třetinové oproti platné normě ČSN 73 0540.

Nejpřísnější požadavky na zateplení jsou u střech. Je to i logické, střecha má významně velkou plochu ve styku s exteriérem, navíc teplý vzduch stoupá vzhůru a také akumulační schopnost většiny lehkých střešních konstrukcí je v poměru k jiným konstrukcím budovy malá. Díky těmto faktům dochází následně u střech i k největším tepelným ztrátám ze všech obvodových konstrukcí, které jsou závislé na rozdílu tepelného spádu mezi exteriérem a interiérem.

Normy a výpočty

U střech je dle ČSN 73 0540 současná doporučená hodnota součinitele prostupu tepla UN ≤ 0,16 W.m-2.K-1 (pro ilustraci například velice dobře izolující materiál Isover Multimax 30 má součinitel prostupu tepla U ≤ 0,16 W.m-2.K-1 až v tloušťce nad 190 mm bez uvažování dalšího vlivu konstrukce střechy a při uvažování deklarované hodnoty součinitele tepelné vodivosti λD = 0,030 W.m-1.K-1, který je nutno pro přesný výpočet převést na hodnotu návrhovou, dle ČSN EN ISO 10456 či dle ČSN 73 0540-3).

Kdo z nás má takto kvalitní materiál v této tloušťce? Navíc tyto hodnoty jsou jen charakteristiky materiálu. Pro bezchybný návrh je nutno používat výpočtovou hodnotu součinitele tepelné vodivosti λ a započíst i vliv tepelných mostů, které jsou v konstrukci jako celku, takže skutečná navržená tloušťka tepelné izolace musí být vždy ještě vyšší.

Vývoj zateplení za posledních 20 let

Po roce 1989 se i v České republice začalo více využívat k bydlení i podkrovních prostor. Jednak to bylo dáno tíživou bytovou situací a i nastupujícím módním trendem. Díky tomu vznikl požadavek na zateplování podkroví. Nejdříve se tepelná izolace vkládala jen mezi krokve, které měly často výšku nepřesahující 180 mm.

Tato výška zprvu vyhovovala, ale po několika letech již nesplňovala požadavky norem na tloušťku tepelné izolace, a tak se začala dávat i pod krokve, což se děje doposud. Pomalu ale nastává doba, kdy se minimální tloušťky zateplení (pokud chceme splnit normové požadavky) pohybují okolo 300 mm a při představě, že se o tuto tloušťku tepelné izolace sníží i námi obývaný prostor v interiéru, mnoho nadšení neuslyšíme.

 

A co v případě, když se požadavky ještě zpřísní? Budeme si zmenšovat podkroví ještě více? A proč vlastně?

Budoucí vývoj a nároky na zateplení dle legislativních změn

Důvodů, proč se bude situace ještě zpřísňovat, je hned několik. Hlavním důvodem je růst spotřeby energií v rychlejším tempu než její prvovýroba, kvůli čemuž stoupá i jejich cena. Zpětně pak vzniká tlak na to, aby se stavělo čím dál tím více elektráren, anebo se snížila spotřeba. A právě nutné snižování spotřeby vede k dalším přísnějším legislativním opatřením.

 

Můžeme namítnout, že je vhodnější prostě postavit více elektráren a je to, ale elektrárny potřebují palivo a navíc produkují škodlivé zplodiny a kysličník uhličitý CO2 a to je jen jeden z několika problémů výstavby elektráren.

Cesta snižování spotřeby je v současnosti nejrealističtější volba a taky snadněji proveditelná. V některých ohledech ale není moc efektivní, například současné domácí spotřebiče sice mají menší spotřebu a jsou výkonnější než dříve, ale zato jich v domácnostech máme čím dál více, čímž v globálu celková průměrná spotřeba na obyvatele roste každoročně v průměru o 3 %. Tím jsme spotřebu nesnížili ale právě naopak.

U vytápění tento stav patrně nikdy nenastane, a proto je právě toto oblast, kde se ušetřit efektivně dá a i díky tomu už dnes platí normy velmi přísné a do budoucna patrně ještě o něco přísnější a to do takové míry, která by byla ještě před 20 lety nemyslitelná. Naštěstí nejhorší už je nejspíše za námi, patrně nepřijdou tloušťky zateplení 800 mm a více, protože nárůst tloušťky u tepelné izolace v takto velkých mocnostech již nemá tak výrazný vliv na celkovou tepelnou izolaci budovy. Nicméně je velká šance, že tloušťky tepelné izolace 400 až 600 mm se v budoucnu dočkáme a možná to bude dříve, než si každý myslí, vždyť již dnes se tyto tloušťky začínají objevovat u realizací pasivních domů.

Tradiční systémy na ústupu

Díky těmto trendům již musíme chtě nechtě opustit tradiční systémy zateplení střech, které dnes známe, a uvažovat o konstrukcích nových. Vkládat zateplení jen mezi krokve je v současné době již nevyhovující a i v kombinaci s dalším zateplením pod krokvemi pomalu vyčerpalo své možnosti. Proto nám nezbývá nic jiného, než hledat nové metody zateplování. Například dnes již v Evropě zavedený a odzkoušený systém nadkrokevního zateplování.

isover-izolace-nadkrokvemi-1200x800.jpg

Nové cesty zateplování - nadkrokevní systémy

Nadkrokevní systém se může kdykoliv zkombinovat se systémem tepelné izolace mezi a pod krokvemi.

Díky prakticky libovolné tloušťce tepelné izolace (dle typu izolace lehce i přes 300 mm) splníme i velmi přísné legislativní požadavky.

Nesnižujeme obývaný prostor v interiéru.

Nedochází k tepelným mostům způsobených vlastní konstrukcí (krokvemi, instalacemi, anténou apod.).

Existuje několik konstrukčních variant od různých výrobců tepelných izolací a tím si snadno vybereme.

Tento systém se může provádět s minimálními zásahy do interiéru.

Systém nadkrokevní tepelné izolace je velice jednoduchý. Na běžnou nosnou konstrukci krovu (nejčastěji krokve) se aplikuje bednění, na které se položí parozábrana (doporučujeme typ Isover Vario KM Duplex UV) a na ni se již klade nosná část nadkrokevního systému z trámků Isover Tram (tvrdá tepelná izolace v pásech rovnoběžných s okapem).

Poté se mezi tyto prvky tvrdé tepelné izolace osadí další, většinou měkká tepelná izolace (ale stejných tepelně-izolačních parametrů obdobně jako u mezikrokevních či podkrokevních systémů) a osadí se hydroizolační, difúzně otevřenou folií (v zahraničí již tyto systémy jsou vyráběny v panelech s nalepenou folií).

Nyní už zbývá jen speciálními vruty připevnit kontralatě skrz tepelnou izolaci do podkladních krokví a může pokračovat klasická montáž krytiny. Tento systém skýtá řadu možností a nikterak neomezuje vlastní volbu krytiny. Dle zvyšujících se požadavků se budou tyto systémy stále více prosazovat a budou doplňovat či nahrazovat starší systémy zateplení střech.

Nadkrokevnímu systému zateplení střech s největší pravděpodobností patří budoucnost. Skýtá v sobě celou řadu očividných výhod oproti starým systémům zateplování.

Isover nabízí realizačním firmám odborné školení na téma systému nadkrokevní izolace. Pokud máte o vyškolení zájem, kontaktujte nás na adrese info@isover.cz nebo telefonicky na tel. 734 684 621 (Tomáš Pirkl).

Po absolvování školení získáte certifikát odborné způsobilosti.

Pokud máte zájem o kontakt na vyškolenou firmu z Vašeho regionu, rádi Vám kontakt poskytneme (Isover - 800 476 837, 734 684 621 nebo info@isover.cz ).