Recyklace je výraz pro takové nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. Snadno lze recyklovat např. pěnové polystyreny při výrobě tepelné izolace- bílé i šedé typy. Recyklovat lze i minerální vlnu, používá se pak ve formě „briket" k výrobě nové čedičové izolace.
Rekonstrukce (znovupostavení) je výraz pro fyzický návrat ke staršímu nedochovanému stavu - například opravení omítky na fasádě, výměna části krovu, atd.
Samonivelace se nejčastěji používá v souvislosti s podlahovými hmotami. Jedná se o materiál, který lze po zamíchání vylít na podlahu a po jednoduchém rozhrnutí do požadované tloušťky se sám rozlije a ustálí do hladké rovné vodorovné vrstvy.
Skelná izolace je druh minerální izolace, která se vyrábí z recyklovatelného skla. Používá se ve stavebnictví jako tepelná a zvuková izolace, zvláště u šikmých střech, příček, nebo ve tvrzené formě jako izolace podlah.
Snížení emisí CO2 (kysličníku uhličitého) a boj s globálními klimatickými změnami jsou jedním z hlavních témat mezinárodní politiky. Emise vznikají spalováním fosilních zdrojů energie - například v uhelných elektrárnách. Jejich původcem je ale také doprava. V České republice se vyrábí až...
Soklový polystyren je speciální typ polystyrenových desek napěňovaných do forem. Používají se jak pro soklovou část fasádních zateplovacích systémů, tak i pro jednovrstvé konstrukce.
Součinitel prostupu tepla U udává míru tepelné ztráty stavební konstrukce. Závisí na kvalitě izolačních materiálu (λ) a jejich tloušťce. Čím je hodnota U menší, tím jsou tepelně-izolační vlastnosti konstrukce lepší.
Veličina λ je důležité kritérium pro porovnávání kvality tepelných izolací. Udává, jak materiál vede teplo. Čím je hodnota nižší tím je kvalita tepelné izolace vyšší a teplo uniká přes takový materiál pomaleji.
Pěnový (expandovaný) polystyren je jeden z nejrozšířenějších tepelně izolačních materiálů. Základní surovinou pro výrobu EPS je zpěňovatelný polystyren, ten vzniká suspenzní polymerací styrenu. Pěnový polystyren se nejvíce používá se jako tepelná izolace pro fasády, podlahy a ploché střechy...
Průkaz energetické náročnosti budov slouží pro jednoduché a přehledné vyhodnocení domu z hlediska potřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení. Je nutný pro všechny novostavby a rekonstrukce nad 1000m2 podlahové plochy.
Provětrávaná či větraná fasáda je konstrukce fasády, kde je mezi vrchním a vnitřním pláštěm průběžná větraná mezera. Z pohledu stavební fyziky se jedná o ideální konstrukce, které zabraňují držet v konstrukci vlhkost a tím snižovat její tepelnou účinnost.
Potřeba energie na vytápění je potřeba tepelné energie, která musí být dodávaná do klimatizovaných místností (vytápění či chlazení) k tomu, aby se v místnosti trvale udržovala požadovaná teplota
Střešní izolace je nejčastěji tepelná izolace používaná do šikmé či ploché střechy, případně se může jednat i o vrchní hydroizolační vrstvu ploché střechy.
Polymerizace je chemická reakce, při které z malých molekul (monomerů) vznikají vysokomolekulární látky (polymery). Polymerizace je základní reakce pro výrobu plastů, syntetických kaučuků a umělých vláken.
Perimetrický polystyren je speciální typ polystyrenových desek napěňovaných do forem čímž se docílí nižší nasákavosti materiálu oproti klasickému expandovanému typu a proto se používá především pro zateplení podzemních částí konstrukcí.
Tepelné mosty jsou místa, kde rychlost unikání tepla z teplejšího prostoru do chladnějšího je mnohonásobně vyšší než v okolních částech. Jsou to například rohy místností nebo přerušená tepelná izolace vlivem konstrukce. Tepelné mosty, kromě tepelné ztráty, často způsobují vznik plísní (např. v chlad
Tepelný odpor udává míru odporu proti pronikání tepla. Čím vyšší je tepelný odpor materiálu či konstrukce, tím pomaleji teplo prochází a proto je cílem aby byl tepelný odpor obálky budovy (podlaha na terénu, obvodové stěny i střecha) co nejvyšší.
Je to speciální akustická konstrukce podlahy, kde je použita akustická podložka (kročejová izolace z tvrzené minerální vaty nebo elastifikovaného polystyrenu) a roznášecí deska. Roznášecí deska může být na bázi betonu či anhydritu v případě těžké plovoucí podlahy. V systému lehké plovoucí podlahy...
Pasivní dům je takový dům, v němž může být dosaženo vysoké tepelné pohody prostředí v zimě a v létě bez samostatného aktivního vytápěcího nebo klimatizačního systému (definice dle Adamsona 1987 a Feista 1988), dům se „vytápí" a „chladí" zcela pasivně.
Třída reakce na oheň (A-F) udává, jak daný materiál reaguje na oheň, jeho hořlavostí, vývinem kouře atd. Materiály z minerální vlny jsou v kategorii A, tzn. nehořlavé.
Vnitřní zateplení je zateplení pomocí tepelné izolace řešení z vnitřní strany (z interiéru). V tomto případě zateplení je nutné použití vnitřních parotěsných konstrukcí a řešení styků konstrukcí v rozích apod.
Nízkoenergetický dům je běžná stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. Dosahuje se toho kvalitním návrhem a provedením stavebních postupů především bez tepelných mostů.
Nulový dům je budova, která má potřebu tepla pro vytápění blízkou nule. Takové hodnoty lze dosáhnout jen při mimořádně vhodných klimatických podmínkách, orientaci ke světovým stranám a jedinečném technickém řešení, často za pomoci fotovoltaických panelů.
Obálka domu by měla být co možná nejtěsnější, aby nedocházelo k tepelným ztrátám. Výměna vzduchu v domě je nutná, ale měla by být pod kontrolou. Vzduchotěsnost měříme tzv. Blower door testem.
Technické normy udávají pravidla, předpisy, které popisují různé technické procesy. České technické normy (ČSN) nejsou obecně závazné, mají doporučený charakter, dokud není stanoveno právním předpisem jinak. Zazávazněné jsou například normy týkající se zateplení ( ČSN 73 0540).
Tento ukazatel určuje vypočítané množství energie potřebné v průměrných klimatických podmínkách na vytápění a ohřev TUV (teplé užitkové vody). Zahrnuje také ztráty energie způsobené rozvody tepla a TUV díky instalacím. Vyjma kvalitního zateplení a spotřeby TUV tento ukazatel je závislý i na místních
Provětrávaná či větraná fasáda je konstrukce fasády, kde je mezi vrchním a vnitřním pláštěm průběžná větraná mezera. Z pohledu stavební fyziky se jedná o ideální konstrukce, které zabraňují držet v stavbě vlhkost a tím snižovat její tepelnou účinnost.
Hodnota n50 udává míru kvality neprůvzdušnosti konstrukce. Měří se při rozdílu tlaku 50 Pa (měřená část budovy ve srovnání s exteriérem - podtlak i přetlak) a nesmí překračovat hodnotu 3,0/h (stavby bez ventilace) či 1,0/h (stavby s instalací ventilačních systémů) či 0,6/h (pasivní stavby)...
Nebo také vegetační střecha či střešní zahrada - vegetační úprava ploché, nebo šikmé střechy. Může být tvořena půdním substrátem nebo jiným způsobem (hydrofilní vatou), který vytvoří vegetační střešní kryt.
Jako zvukovou (akustickou) izolaci označujeme materiál či látku, která špatně přenáší zvukové vlnění, nebo je pohlcuje. Výbornou zvukovou izolací je např. minerální vlna (kamenná i skelná).
Nenasákavost je schopnost materiálu nepřijímat do svých pórů kapalinu (vodu). Izolační materiál by měl být pokud možno co nejméně nasákavý, protože voda má výrazně horší tepelně izolační vlastnosti než vzduch, obsažený ve vzduchových komůrkách izolantů (minerální vaty či EPS).
Tato hodnota charakterizuje míru odporu konstrukce vůči zvuku neseného vzduchem. Konstrukce díky působení zvuku kmitají a tyto kmity přenáší následně zvuk do dalších částí a zvuk se dále opět šíří vzduchem. Vyšší hodnota proto charakterizuje vyšší akustický komfort.
Nadkrokevní izolace je izolace určená k zateplení šikmé střechy nad úrovní krokví. V systému Isover se používá konstrukčních částí z trámců Isover TRAM z polystyrenu či minerální izolace v kombinaci s měkkou vysoce účinnou minerální vlnou. Nosnou část konstrukce pak tvoří ocelové dvouzávitové...
Jedná se o šedou variantou klasického bílého polystyrenu, ale díky grafitové příměsi získává šedou barvu a až o 20% lepší tepelně izolační vlastnosti. Je to moderní materiál určený zvláště do energeticky úsporných objektů.